Paprika je jedna z mála zelenin, u které si většina lidí neuvědomuje, jak nutričně silná je. Červená paprika obsahuje výrazně víc vitaminu C než citron, a přitom se bere jako běžná surovina do leča. Zeleninou navíc není, botanicky jde o plod, tedy bobuli.
Kdy se pěstuje

Paprika pochází ze Střední a Jižní Ameriky, do Evropy ji přivezl Kolumbus. Do české kuchyně se dostala oklikou přes Uhry, odkud k nám doputovalo i lečo a paprika jako koření. Je to teplomilná rostlina, která u nás potřebuje skleník nebo alespoň velmi chráněné a slunné místo. Mráz nesnese vůbec a při teplotách pod deset stupňů přestává růst.
Sazenice se předpěstovávají od února a vysazují po zmrzlících v polovině května. Sklizeň probíhá od července do října, u skleníkových odrůd i déle.
Zelená paprika není jiná odrůda, je to nezralý plod. Ponecháním na rostlině dozraje do žluté, oranžové nebo červené a s tím výrazně stoupne obsah vitaminů i sladkost.
Živiny a proč je jíst
Nejvíc: vitamin C, vitamin A · středně: vitamin B6, folát, vitamin E, draslík · stopově: vitamin K, hořčík, železo
Sto gramů červené papriky má jen 31 kcal a přitom pokryje denní dávku vitaminu C zhruba dvojnásobně. Zelená má vitaminu C asi poloviční množství a vitaminu A jen zlomek. Sytě červená barva pochází z kapsantinu a beta-karotenu, tedy z karotenoidů, které tělo mění na vitamin A. Žlutá a oranžová paprika obsahuje víc luteinu a zeaxantinu.
S čím kombinovat
Karotenoidy jsou rozpustné v tucích, takže paprika s olivovým olejem vydá podstatně víc než suchá do salátu. Tepelná úprava jejich dostupnost dokonce zvyšuje, i když vitamin C se přitom částečně ztrácí. Vitamin C z papriky výrazně zlepšuje vstřebávání rostlinného železa. Přidat papriku k luštěninám nebo ke špenátu je proto praktičtější, než se zdá.
Chuťově se snáší s česnekem, cibulí a rajčaty, se kterými tvoří základ leča i většiny letních omáček.
Recepty z papriky
1. Plněné papriky
Nejhledanější recept z papriky vůbec. Papriky zbavte semeníku a naplňte směsí mletého masa, uvařené rýže, vejce a cibule.
Vložte je do hrnce s rajčatovou omáčkou a duste zhruba čtyřicet minut, dokud papriky nezměknou. Omáčku můžete zahustit jíškou nebo rozvařeným rajčatovým protlakem.
Bezmasá varianta funguje s bulgurem, čočkou a sýrem, postup zůstává stejný.
2. Lečo
Klasika letní kuchyně. Na sádle osmahněte cibuli, přidejte nakrájené papriky a duste, dokud nezměknou.
Pak přidejte rajčata a klobásu, povařte dvacet minut a zalijte rozšlehanými vejci. Míchejte, dokud vejce neztuhnou.
3. Pečené papriky
Celé papriky pečte na 220 stupních dvacet minut, dokud slupka nezčerná a nezpuchýřuje. Pak je zabalte do sáčku a nechte deset minut zapařit.
Slupka pak jde stáhnout prsty. Oloupané papriky naložte do oleje s česnekem, vydrží tak v lednici týden.
4. Paprikový salát
Nakrájené papriky smíchejte s cibulí, olivovým olejem a octem. Nechte hodinu odležet, aby změkly a propojily se chuti.
5. Nakládané papriky
Papriky nakrájejte na proužky, naplňte do sklenic a zalijte horkým nálevem z vody, octa, cukru, soli a koření. Sterilujte dvacet minut při 85 stupních.
Skladování a zpracování
Papriky patří k zelenině, které nesvědčí chlad. V lednici pod sedm stupňů rychle měknou a slupka se propadá, takže ideální je chladnější spíž kolem deseti stupňů. V lednici v zeleninové přihrádce vydrží zhruba týden. Nemyjte je předem, vlhkost urychluje hnití.
Pro zamrazení stačí papriky nakrájet a zamrazit bez blanšírování. Po rozmrazení jsou měkké, takže se hodí do leča a omáček, ne do salátu.
Zajímavosti a tipy
Víc vitaminu C než citron. Sto gramů červené papriky má zhruba 140 mg vitaminu C, citron kolem 50 mg. Rozdíl je téměř trojnásobný.
Zelená je nezralá. Proto je levnější, hůř stravitelná a nutričně chudší. Sladkost i vitaminy přicházejí až se zráním.
Kalorie. 100 g červené papriky má 31 kcal, zelené 20 kcal.
Pálivost je v žebrech. Kapsaicin u pálivých odrůd sedí hlavně v bílých přepážkách a semeníku, ne v dužině. Odstraněním žeber pálivost výrazně klesne.
Může pes papriku? Červenou v malém množství ano, je bezpečná. Vyhněte se pálivým odrůdám a zelené papriky raději nedávejte.
