Vybrat ty pravé běžecké boty je jako najít spřízněnou duši. Vůbec se nejedná o lehký úkol a musíte zvážit mnoho kvalit, než se rozhodnete do toho jít. Když ale všechno pořádně zvážíte a promyslíte, bude se vám běhat jako po obláčku. Na co teda při koupi rozhodně myslet?

V jakém terénu běháte?

První parametr, který bude hrát při výběru naprosto zásadní roli, je terén. Pokud chodíte běhat do městského parku, nejlepší volbou bude silniční obuv. Hladká podrážka, pohodlí, prodyšnost a pořádná výstelka pro tvrdé nárazy na asfaltu zajistí, aby byl běh pohodlný a co nejméně namáhal vaše klouby.

Jste začátečník nebo preferujete spíše delší pohodové běhy? Na míru šité vám jsou tzv. objemovky. Tento druh bot je stavěný právě na delší tratě a jeho hlavní prioritou je pohodlí. Dopad je směřován spíše na zadní část chodidla, tedy na patu. Díky propracovanému tlumení ale zároveň chrání pohybový aparát a déle vydrží. Můžete s ní naběhat až 1200 kilometrů!

Máte raději rychlejší tréninky a sem tam si zaběhnete nějaký závod? Vám padne jako ulitá tempovka. Tento druh bot je velmi lehký a má skvělý přilnavý povrch, zato není tak dobře tlumená. Její design je určen tak, aby vás naváděl našlapovat více na střed a předek chodidla, což automaticky znamená větší rychlost.

A když máte rádi pořádný terén?

Pokud však při běhání hledáte opravdové výzvy a nezastaví vás bláto, sníh ani ostré kluzké kameny, trailové boty pro vás budou to pravé ořechové. Tyto boty už nemají hladkou podrážku, nýbrž pořádný vzorek, díky kterému vám bota bude po kluzkém povrchu klouzat co nejméně. Není také tolik vyztužená, jelikož se počítá s měkčím povrchem. Jistý kompromis na prodyšnosti je zase vyvážen pevným, často i voděodolným materiálem.

Pokud se neumíte rozhodnout, existují i univerzální běžecké boty, jež spojují vlastnosti obou kategorií. Zároveň to ale znamená, že bota není ideální ani do jednoho prostředí. Mnohem lepší bude, když budete mít alespoň dva adekvátní páry bot.

Můžete se spolehnout na svou tradiční velikost?

Velikosti bývají trochu záludné, jelikož je třeba mít vepředu na špičce i vzadu na patě alespoň půl centimetru volného prostoru. Noha se při běhu pohybuje jinak než při klasické chůzi, je proto důležité, aby na pohyb měla prostor a vy si nezadělali na ošklivé puchýře, černé nehty a otlačeniny. Počítejte tedy s tím, že se budete pohybovat v jiných velikostech než při vybírání klasické obuvi.

Správná velikost ale také není vše. Je také velmi důležité se dívat na šířku boty. Chodidlo by mělo ležet na podrážce rovně, včetně malíčku i palce. Pokud budete mít prsty v botě svázané, rychle se vám v místě namáhání začnou trhat, nehledě na to, že běh v takových botách bude velmi nepříjemný. Stejně tak dbejte důraz i na šířku boty v oblasti klenby.

Opačný problém může nastat, pokud je bota příliš velká a chodidlo má až příliš volného prostoru. To se nejvíc vyznačuje vyklouzáváním paty. Pokud se vám toto děje, zkuste botu lépe uvázat nebo raději vyměnit za menší velikost. Jinak totiž hrozí velmi nepohodlný běh a pálení chodidel.

A co drop?

Drop neboli zvednutí špičky bot, je jednou z nejzákladnějších charakteristik při výběru správné běžecké obuvi. Objemovky, neboli silniční boty, mají většinou vysoký drop, okolo 8-12 mm. Jde totiž ruku v ruce s tlumícími vlastnostmi těchto bot. Vysoký drop navíc více nabádá došlapávat na patu, proto je to skvělá volba zejména pro začátečníky.

Závodky i tempovky najdeme zase spíš s nízkým dropem, rozhodně to ale není pravidlo. Nízký drop, kolem 0-6 mm, se hodí právě více na krátké, rychlejší běhy, jelikož vás díky zatíženi na špičce a ve středu chodidla ženou dopředu. Jsou ale spíše doporučován pro zkušenější běžce, jelikož více namáhají achilovku, stejně jako lýtkové svaly. Ty mohou po prvních pár kilometrech v těchto botách pěkně pálit, dokud si na to vaše nohy nezvyknou.

Pronační, neutrální nebo supinační?

Posledním aspektem, co při výběru obuvi zvážit, už nemá ani tolik co dělat s botami, jako spíš s vaší nohou. Neutrální došlap je ideální, noha se vám neprohýbá na žádnou stranu a zůstává na svém místě. V případě supinace se mírně prohýbá směrem ven. Oba případy ale nepředstavují žádný závažný problém a není třeba jej brát v potaz při výběru obuvi.

Pokud ale trpíte na pronaci, znamená to, že se vám při došlapu prohne noha v kotníku směrem dovnitř. Bývá to častý problém běžců s plochou nohou, nebo se tak může dít kvůli nadváze. Ať už je to tak či onak, lze tento problém vyřešit pronačním klínem. Ten je zabudován do střední části boty, aby se došlap co nejvíce vyrovnal a k pronaci tolik nedocházelo. Najdeme ho především u silniční obuvi, jelikož v terénu se na nerovném povrchu pronae tolik neprojevuje.

Pár rad na závěr…

  • Při zkoušení se do bot vždycky postavte. Až v okamžiku, když je noha v botě zatížená, vyplní okolní prostor a lépe tak sedne.
  • Vepředu i vzadu by měla obuv mít 0.5-1 cm místa. Při seběhů z kopce to obzvlášť oceníte.
  • Zároveň si dejte pozor, aby bota nebyla příliš velká. Noha v ní potom bude příliš „lítat“, z čehož nepříjemně pálí chodidla.
  • Z obuvi by se vám rozhodně neměla vyzouvat pata. Pokud se tak děje, lépe botu uvažte, nebo ji vyměňte za menší velikost.
  • Boty mají svou životnost. U silničních je to cca 1000 km, u trailových kolem 600 km. Poté bota ztrácí svou pružnost a příliš namáhá váš pohybový aparát. Stále ji ale ještě můžete využít na chození.
  • Dbejte i na šířku boty. Celé chodidlo i s prsty musí ležet rovně. Pokud máte v obuvi zmáčknutý malíček, bude vás to bolet a bota se bude rychleji trhat.
  • Je dobré mít více párů bot a pravidelně je střídat, aby si vaše noha jednoduše nenavykla na jeden styl běhu.