Zkouškové období pravidelně bývá na vysokých školách jeden z nejstresovějších momentů v roce. Jak ale tentokrát opravdu s přehledem uspět a nezbláznit se?
Příprava je základ
Tohle nikoho nepřekvapí. Správná příprava je tím nejhlavnějšímm faktorem, a proto si o ní povíme trochu víc. Metod je totiž mnoho a každému může vyhovovat něco úplně jiného. S kvalitní organizací učiva ale hlavně předejdete zbytečnému stresu, obavám, nebo dokonce syndromu vyhoření.
Testujte se
Z mnoha výzkumů vyplynulo, že studenti, co si sami pro sebe připravují cvičné testy, dosahují mnohem lepších výsledků. Připravte si tedy sami pro sebe test ještě předtím, než se do učení pustíte. Při opravě svých špatných odpovědí si totiž váš mozek nejen více zapamatuje, ale zároveň se i lépe naučíte zvládat stres, který vás může v den zkoušky nepříjemně překvapit.
Ujistěte se tedy, že z každé naučené kapitoly si sami pro sebe vytvoříte malý kvíz. Pokud se rádi učíte ve skupině, můžete k tomu využít zábavné programy jako například kahoot.
Vyhněte se prokrastinaci
To se snadněji řekne, než udělá, že? Naštěstí nám dnešní doba nabízí spoustu nevšedních vychytávek, jak zůstat produktivní. Pokud vás třeba věčně lákají sociální sítě, existují aplikace, kde jde nastavit čas, na který se mobil uzamkne a nikam vás nepustí. Jiné, méně radikální, vám ze soustředění zase udělají příjemnou hru, kde za každou hodinu neaktivity na vašem telefonu vyroste jeden stromeček. Schválně, jestli dokážete vypěstovat celý les.
Spoustu odborníků také doporučuje pracovat ve stimulujícím prostředí, jako je například knihovna nebo skupina dalších studentů. Pokud nemáte žádné kamarády na učení, mohli byste ocenit online studijní místnosti s lidmi z celého světa. Internet je jich plný, staší jen vyhledat „study rooms“ a najít si tu, která vám vyhovuje.
Nezapomínejte na přestávky
„Šrocení se“ dlouhé hodiny v kuse možná vypadá na první pohled jako nejefektivnější metoda, opak je ale pravdou. Náš mozek potřebuje přestávky pro správné zpracování a uložení informací. Proto se doporučuje neučit se déle jak 90 minut v kuse, po kterých by měla následovat alespoň patnáctiminutová pauza. Oblíbený je také způsob Pomodoro, kdy si kouskujeme bloky učení do 20 minut a 5 minut pauzy. V době neučení zkuste změnit prostředí, začlenit do vašeho dne nějakou tělesnou aktivitu nebo se třeba odměnit zdravou svačinkou za úspešné zdolání lekce.
Na popularitě v boji proti prokrastinaci nabývá relativně nová metoda Pomodoro. Jedná se o kombinaci 25 minut maximálního soustředění zakončené pětiminutovou přestávkou. Opět můžete využít konkrétních aplikací, ale vystačíte si i s vlastními stopkami na mobilu nebo budíkem. Po čtyřech blocích soustředění je dobré udělat si pauzu na 15 až 30 minut.
Správná motivace
Možná to bude znít trošku zvláštně, ale někdy není od věci se vrátit na úplný začátek a zeptat se sám sebe, proč studujete právě to, co studujete. Možná jste se rozhodli jít na medicínu, protože chcete v budoucnu zachraňovat lidské životy, nebo studujete pedagogiku, protože vás baví učit a rádi předáváte dětem své znalosti. Ať už to je cokoliv, zkuste vnímat nadcházející test jako malý krůček k vytoužené profesi a najít v sobě to počáteční nadšení.
Můžete se také motivovat odměnami. Když test úspěšně zvládnete, jistě si zasloužíte oběd v dobré restauraci, víkendový výlet do hor nebo třeba nový kousek do šatníku.
Zde si ještě dovolím poznámku, že princip negativní motivace není vhodná cesta. Pokud vás napadají myšlenky typu „Když tento zápočet nezvládnu, znamená to, že jsem hloupý a všechny zklamu.“ rovnou se zastavte a dejte jim stopku. Nejen, že to není pravda, ale zbytečně vás podobné uvažování akorát stresuje a vede k depresím. Navíc nikdy nebude tak účinné, jako upřímná pozitivní motivace.
Poslední večer před zkouškou a vy nic nevíte?
Tohle rozhodně není ideální situace, nicméně jsme se do ní už všichni alespoň jednou dostali nebo v budoucnu dostaneme. Ztracený čas se už bohužel dohonit nedá, na vysněnou jedničku proto raději zapomeňte. Existuje ale pár triků, které by vám mohly pomoci a fungují mnohem lépe, než vysilující studium až do brzkých ranních hodin.
Mnemotechnické pomůcky
Chytlavá melodie, hloupý rým nebo bizarní věta vám může pomoci zapamatovat si složité pojmy nebo definice. Určitě jich už mnoho znáte. Tvar měsíce nám pomáhá určit zda „couvá“ nebo naopak „dorůstá“, na kloubech našich prstů si odpočítáváme, které měsíce jsou dlouhé a které krátké a větička „Ivan Vedl Xénii Lesní Cestou Do Města“ nám všem pomohla naučit se posloupnost římských číslic. Fantazii se meze nekladou, čím vtipnější, tím lepší.
Myšlenkový palác
Inspiraci pro lepší uchování informací můžeme čerpat i z populárních filmů a seriálů. Metoda myšlenkového paláce, kterou jsme mohli obdivovat v seriálovém pojetí Sherlocka Holmese, vám klidně může pomoci pro úspěšné zvládnutí testu.
Princip paměťového paláce spočívá v asociování složitých definicí a pojmů se známým prostředím, kterým může být například váš domov. Pointou je spojit novou informaci se vzpomínkou, která je dlouhodobě uložená ve vaší paměti. Například, pokud se učíte na fyziku, na kuchyňský stůl si ve své hlavě můžete uložit vzorec síly, do ložnice zase vzorec pro teplo atd. Tato metoda byla využívána už v antickém Řecku, kdy si ti nejlepší mistři byli schopni zapamatovat číslo π na tisíce desetinných míst.
Pár rad na závěr
- Psaní poznámek do sešitu se ukázalo být více efektivní pro lepší zapamatování, než zapisování do počítače.
- Nezapomínejte na spánek. Je naprosto nezbytný pro správné ukládání informací v našem mozku a jejich následné vybavování.
- Pijte dostatek tekutin. dostatečný pitný režim napomáhá kvalitnímu soustředění.
- Opakujte si látku nahlas. Když vidíme informaci psanou na papíře a zároveň slyšíme i vlastní hlas, lépe si ji zapamatujeme.
- Snadno se to řekne, ale nestresujte se. Vyplavuje se tím hormon kortizol, který negativně ovlivňuje část mozku zvanou hipokampus, jež je zodpovědná za ukládání informací do dlouhodobé paměti.
Přečtěte si také o tom, jak s klidem napsat dipolmovou práci.
