Strach je do určité míry přirozený a není na něm nic špatného. Napovídá nám, že může přijít nějaké nebezpečí a je potřeba se mít na pozoru. Stále více lidí však strach a úzkosti přepadají bez jakékoliv příčiny.

Strach je normální

V poslední době rapidně přibývá lidí, kteří právě s nadměrnou úzkostí a strachem bojují. Je to dáno nejistotou, cítí se ohroženi pandemií, ale i jejími dopady na ekonomii, zdražováním, inflací. Podle výzkumů trpí úzkostnou poruchou až 15 % populace.

Strach z finančních problémů můžete překonat. Třeba i tím, že si vytvoříte přesný rozpočet vaší domácnosti.

Jak se definuje úzkost

V tomto případě mluvíme o takzvané úzkostné poruše, která může mít řadu projevů a variant. Pod tento pojem zahrnujeme například obsedantně kompulzivní poruchu, panickou poruchu, agorafobii a další typy fobií či posttraumatickou stresovou poruchu.

Pokud potíže trvají déle než tři měsíce, jedná se o chronické onemocnění. Projevuje se většinou tak, že dotyčný má strach z budoucnosti, ale problém mu mohou dělat i obyčejné každodenní činnosti. Nemocný ví, že jsou jeho obavy přehnané, ale nedokáže s tím nic udělat.

Kde se úzkost rodí?

Úzkostná porucha se může projevit již v dětství či dospívání, a nebo ji během života spustí nějaká silně stresová situace. Svou roli ale hraje i dědičnost. Pokud se úzkost neléčí, znemožňuje vést normální život.

Nemocnému nedovoluje prožívat radost, nadšení, ale ani se uvolnit. Problém nastává tehdy, pokud nás úzkost natolik ovlivňuje, že se některým místům a situacím vyhýbáme. Případně nás nutí některé činnosti opakovat (strach, že jsme doma zapomněli třeba zapnutou žehličku).

Jak se strach projevuje?

Jednak se nemocnému v hlavě rodí černé myšlenky, které nelze zastavit, ale projevy mohou být i fyzického rázu. Objevuje se bušení srdce, tlak na hrudi, bolesti břicha, častější nutkání na malou, pocení, nevolnost či pískání a hučení v uších.

Úzkost a strach jsou také často doprovodným jevem u jiných onemocnění. Člověk má obavy o sebe a své zdraví. Jenže právě úzkost zdravotní problémy zhoršuje. Nemocný se pak ocitá v začarovaném kruhu.

Jak pracovat se strachem a úzkostí?

Pokud i vás v některých situacích ochromí strach, je třeba s ním bojovat, než se váš stav zhorší do nějaké výše popsané úzkostné poruchy.

A jak na to?

1. Hlavní je přiznat si, že nějaký problém vůbec existuje. Svěřte se někomu nezúčastněnému. Terapeutovi, psychologovi či alespoň kamarádce. Důležité je nedusit emoce v sobě a snažit se vše zvládnout sám. Nemáte se za co stydět.

2. Pokud cítíte, že se nějaký záchvat úzkosti blíží, zkuste se na chvíli zastavit a prozkoumat své pocity. Nepřivoláváte si vše sami? Myslíte na to, že se stane něco špatného? Že onemocníte, opustí vás partner, nebo něco nezvládnete?

Odborníci tyto myšlenky nazývají toxické myšlení. A od toho je potřeba se distancovat. Zeptejte se sami, jaká je pravděpodobnost, že se stane to, čeho se bojíte. Prozkoumejte své myšlenky, berte je jen jako návrhy a poté, co je posoudíte, je pošlete někam dál. Představte si, že je odfouknete jako mráček.

3. Úzkost naše tělo vnímá jako stres a přesně tak se chová. Dýcháme mělce a dech se zkracuje. Díky tomu se zvyšuje koncentrace kyslíku v krvi. Abychom tomu zamezili a nával úzkosti odvrátili, zkuste si osvojit dechová cvičení. Inspirovat vás může například jóga.

Aby se vám dýchalo snáze, přečtete si, jak si plíce posílit. 

4. Pomoc a útěchu nehledejte v alkoholu ani medikamentech. Sice se na první pohled zdá, že se vám uleví, ale ve výsledku úzkost jen prohlubují.

5. Nejúčinnějším receptem proti úzkostem je fyzická činnost, převážně aerobní povahy. Ideální je pohyb venku, na denním světle a čerstvém vzduchu. Postačí třeba i svižnější procházka.

Zkusit můžete i běh. Je to pro nás jeden z nejpřirozenějších sportů.

6. Přepadají vás černé myšlenky večer? Pak odložte chytrý telefon a ideálně vypněte i televizní zprávy. Místo toho zaměstnejte ruce. Nejlépe nějakou tvořivou činností. Třeba pletením, háčkováním, keramikou…

7. Pokud trpíte záchvaty úzkosti, nezapomínejte na pravidelné jídlo. Pokles cukru v krvi může mít na tyto stavy nepříznivý vliv. I proto lékaři nedoporučují úzkostným jedincům držet striktní diety, převážně ty, které zcela zakazují sacharidy.

8. Zklidnit rozbouřené nitro vám pomohou i bylinky. A které zvolit? Heřmánek, meduňku, mučenku, kozlík lékařský, ale uklidňující účinky má i vůně levandule. Můžete volit čaje, kapsle, kapičky či vonné oleje. Pokud ale užíváte na úzkost již nějaké medikamenty, je lepší se poradit ještě se svým lékařem.

9. Pozor na vyčerpání. Nedostatek spánku a přepracovanost úzkostným stavům nahrávají.

10. Obohaťte svůj jídelníček potravinami, které nám pomáhají vyrovnávat se se stresem. Jsou to ty bohaté na antioxidanty, hořčík a kyselinu listovou.

11. Soustřeďte se na přítomný okamžik. Myšlenky, které vedou k úzkostem, se většinou zabývají budoucností. Aby vám tedy nikam neulétávaly, vnímejte to, co děláte právě teď a naplno si to vychutnejte. I kdyby to měla být jen příprava večeře…

12. Nic nepomáhá? Pak je načase svěřit se odborníkovi. Úzkostné poruchy patří do rukou zkušeného psychiatra.

O fyzické zdraví se snažíme starat, mnohdy ale zapomínáme na to duševní a pak se objevují problémy, jako je právě úzkostná porucha. Přečtete si, jak na duševní hygienu.