Ve zkratce

Jód je stopový prvek, ze kterého štítná žláza vyrábí své hormony. Bez nich se nevyvine mozek dítěte a nefunguje látková výměna dospělých11. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje dospělým 150 µg denně a těhotným a kojícím ženám 200 µg, na etiketách se počítá s referenční hodnotou 150 µg1. Česko má nedostatek jódu v populaci díky jodované soli zvládnutý od roku 2004, těhotné ženy ale jódu často nemají dost. Nadbytek nad 600 µg denně škodí štítné žláze stejně jako nedostatek, proto se jód doplňuje jen tam, kde chybí.

Denní příjem pro dospělé
150 µg, těhotné a kojící 200 µg
Horní hranice
600 µg denně ze všech zdrojů
Síla důkazů
silné pro prevenci strumy, slabé pro doplňky v těhotenství

Co je jód a k čemu ho tělo potřebuje

Jód je stopový prvek ze skupiny halogenů, příbuzný chloru a fluoru. V těle dospělého je ho jen 10 až 20 mg a většina, zhruba 8 až 15 mg, je uložena ve štítné žláze. Z potravy se ve střevě vstřebá asi 90 procent jódu a přibližně stejný podíl pak odchází močí, proto se zásobení jódem u lidí měří právě v moči7.

Štítná žláza jód vychytává z krve a navazuje ho na aminokyselinu tyrozin. Vznikají tak hormony tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3), které řídí rychlost látkové výměny, tvorbu tepla, práci srdce a v děloze i po narození růst a zrání mozku. Jiný známý úkol jód v těle nemá. Když ho chybí, žláza se snaží vyrobit dost hormonů tím, že zvětší svůj objem, a vzniká struma, lidově vole11.

Srovnání doplňků, jód11 produktů podle složení, dávky a ceny
  1. Trace Minerals Ionic Iodine, Ionizovaný jód, 225 mcg, 59 mlTrace Minerals Ionic Iodine, Ionizovaný jód, 225 mcg, 59 ml48 Kč měsíčně
    88
  2. NOW Kelp, Přírodní Jód, 325 ug, 250 rostlinných kapslíNOW Kelp, Přírodní Jód, 325 ug, 250 rostlinných kapslí43 Kč měsíčně
    86
  3. Swanson Kelp (Organický jód), 225 mcg, 250 tabletSwanson Kelp (Organický jód), 225 mcg, 250 tablet26 Kč měsíčně
    84
Porovnat všech 11

Evropská komise na základě hodnocení EFSA povolila pro jód pět zdravotních tvrzení2, 3. Jód

  • přispívá k normální tvorbě hormonů štítné žlázy a k normální činnosti štítné žlázy,
  • přispívá k normální činnosti nervové soustavy,
  • přispívá k normální funkci kognitivních schopností, tedy myšlení a paměti,
  • přispívá k normálnímu energetickému metabolismu,
  • přispívá k udržení normálního stavu pokožky.

Tato tvrzení popisují, k čemu tělo jód potřebuje. Neznamenají, že člověk s dostatkem jódu bude po doplňku myslet rychleji nebo mít víc energie. U jódu navíc platí, že víc není lépe. Štítná žláza je citlivá na nedostatek i na nadbytek a obojí může vést ke stejným potížím.

Jód a štítná žláza, co ukazují studie

Jód je jedna z mála živin, u které je přínos doložen na úrovni celých národů. Zavedení jodované soli ve 20. století prakticky odstranilo endemický kretenismus a výrazně snížilo výskyt strumy, v Česku kdysi postihovala až 80 procent žen v horských oblastech7. Takové výsledky ale platí pro populace, kterým jód chyběl.

U lidí, kteří mají jódu dost, přidaný jód nic nezlepšuje a u části z nich může štítné žláze uškodit20. Studie s doplňky v těhotenství navíc většinou probíhaly v oblastech mírného nedostatku a jejich výsledky jsou nejednotné. U každé oblasti proto uvádíme, pro koho výsledek platí.

Silné shoda více meta-analýz nebo velkých studií Střední přehledy s omezeními Slabé malé nebo pozorovací studie Nedoloženo studie účinek nepotvrdily

1

Prevence strumy a snížené funkce štítné žlázy

Silné důkazy

Nedostatek jódu je celosvětově nejčastější příčinou strumy a hypotyreózy, a kde se začala jodovat sůl, struma u dětí během několika let prakticky zmizela. Cochranův přehled z roku 2026 potvrdil, že jód u dětí v oblastech nedostatku výrazně snížil výskyt hypotyreózy, u kojenců se snížila i úmrtnost. Přínos se týká oblastí, kde jódu chybí, ne lidí s dostatečným příjmem. 11, 12

2

Kognitivní schopnosti dětí v oblastech nedostatku

Střední důkazy

Přehled 23 studií u dětí do pěti let spočítal, že děti s nedostatkem jódu mají o 6,9 až 10,2 bodu nižší IQ než děti s dostatkem, většina dat ale pochází z pozorování. V randomizovaných studiích se školními dětmi zlepšil jód celkové kognitivní skóre mírně, podle Cochranova přehledu jde o malé zlepšení. Doplňky nemají smysl u dětí, které jódu mají dost, a dětem se jód bez porady s lékařem nepřidává. 13, 14, 12

3

Štítná žláza matky v těhotenství

Střední důkazy

Ve většině randomizovaných studií s těhotnými ženami v oblastech mírného nedostatku jód snížil hladinu tyreoglobulinu a zabránil zvětšení štítné žlázy během těhotenství. Hladiny hormonů TSH a T4 se přitom obvykle nezměnily. Cochranův přehled zaznamenal o 68 procent méně poporodní zvýšené funkce štítné žlázy, důkazy ale hodnotil jako slabé. 15, 17

4

Jód v těle matky a IQ dítěte

Slabé důkazy

Společná analýza tří evropských kohort s 6 180 páry matek a dětí zjistila, že nízký jód v moči matky souvisel s mírně nižším verbálním IQ dítěte, a to jen v prvních 14 týdnech těhotenství. Jde o pozorovací data, která nedokážou oddělit vliv jódu od dalších rozdílů mezi rodinami. Ukazují ale, proč se jód řeší už před otěhotněním. 18

5

Typ rakoviny štítné žlázy

Slabé důkazy

Podle přehledu v Lancet Diabetes and Endocrinology neovlivňuje příjem jódu v populaci riziko, že rakovina štítné žlázy vznikne. Po odstranění nedostatku jódu ale může ubývat agresivnějších folikulárních nádorů ve prospěch papilárních, které mají lepší prognózu. Jde o sledování populací, ne o účinek doplňků. 11

6

Jodové tablety při jaderné havárii

Slabé důkazy

Vysoká dávka jodidu draselného nasytí štítnou žlázu, takže nevychytá radioaktivní jód 131 z havárie. Systematický přehled našel jen málo studií a z nich s nízkou jistotou vyplývá, že tablety po havárii snížily riziko rakoviny štítné žlázy u dětí. Proti jiným druhům záření tablety nechrání a berou se jen na výzvu úřadů. 19

7

Doplňky v těhotenství a vývoj dítěte

Nedoloženo

Meta-analýza pěti studií nenašla u dětí matek, které v těhotenství braly jód, rozdíl v porodní hmotnosti ani v kognitivním, řečovém a pohybovém vývoji do dvou let. Stejně dopadla meta-analýza dvou randomizovaných studií z oblastí mírného nedostatku. Autoři ale upozorňují, že kvalitních studií je málo a že budoucí studie musí sledovat i příjem jódu ještě před otěhotněním. 16, 15

Nedostatek jódu, příznaky a kdo je ohrožen

Mírný nedostatek jódu se na člověku nijak viditelně neprojeví. Štítná žláza ho dlouho vyrovnává zvýšenou prací a zvětšováním, časem se v ní ale tvoří uzly a u starších lidí se zvyšuje riziko zvýšené funkce. Při výraznějším nedostatku přichází struma a snížená funkce štítné žlázy s únavou, zimomřivostí, přibýváním na váze, zácpou, suchou kůží a horším soustředěním. Stejné potíže ale mají mnoho jiných příčin a u nás je nejčastější příčinou hypotyreózy autoimunitní zánět štítné žlázy, ne nedostatek jódu23.

Nejvážnější je nedostatek v těhotenství. Plod je v prvním trimestru zcela závislý na hormonech matky a vlastní štítná žláza mu začne pracovat až kolem 12. až 14. týdne. Těžký nedostatek způsobuje potraty, vrozené vady a kretenismus, mírný se podle pozorování projevuje nižším IQ a horším soustředěním dítěte.

Jak je na tom Česko

Na Šumavě, Valašsku nebo Sedlčansku byla struma ještě v polovině 20. století běžná. Po zavedení jodované soli a práci Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu při Státním zdravotním ústavu zařadila Světová zdravotnická organizace Českou republiku v roce 2004 mezi státy s dostatečným zásobením jódem. Jodovanou sůl používá víc než 95 procent domácností. Pilotní vyšetření z let 2012 a 2013 ale ukázalo, že z 169 těhotných žen mělo dostatek jódu v moči jen 15 procent7. V evropském přehledu byl příjem jódu dospělých žen pod doporučením ve 12 z 15 národních průzkumů26.

Kdo je ohrožen nejvíc

  • těhotné a kojící ženy, které potřebují o třetinu víc jódu než ostatní dospělí,
  • vegani, jejichž příjem jódu byl v meta-analýze 11 studií nejnižší ze všech skupin, v průměru 17 µg denně25,
  • lidé, kteří z důvodu vysokého tlaku nebo nemoci srdce či ledvin výrazně omezují sůl27,
  • lidé, kteří doma solí himálajskou, mořskou nebo kamennou solí bez jódu, protože jód obsahuje jen sůl označená „s jódem“,
  • lidé, kteří nejedí mléčné výrobky, vejce ani mořské ryby, tedy hlavní zdroje jódu vedle soli.

Nedostatek jódu se u jednotlivce neurčí podle příznaků. Zásobení ukazuje jód v moči, u jednotlivce ale kolísá podle toho, co člověk jedl, proto se hodnotí hlavně u skupin lidí. Funkci štítné žlázy ověří lékař z krve podle hormonu TSH a případně ultrazvukem.

Kolik jódu denně, doporučená dávka podle věku

EFSA stanovil pro jód adekvátní příjem, tedy množství, které podle dostupných dat stačí zdravé populaci. Vychází z toho, že struma je v populaci nejvzácnější, když koncentrace jódu v moči přesahuje 100 µg na litr. Dospělým z toho vychází 150 µg denně, těhotným a kojícím ženám 200 µg.

Světová zdravotnická organizace doporučuje těhotným a kojícím 250 µg denně. Česká endokrinologická a pediatrická společnost proto radí všem těhotným a kojícím ženám brát k běžné stravě tabletu se 100 µg jódu. Horní hranici bezpečného příjmu stanovil Vědecký výbor pro potraviny na 600 µg denně pro dospělé včetně těhotných, pro děti je nižší. Na rozdíl od hořčíku se do ní počítá jód ze všech zdrojů, tedy i z jídla a soli4.

SkupinaDenní příjemHorní hranice
Kojenci 7 až 11 měsíců70 µgnestanovena
Děti 1 až 3 roky90 µg200 µg
Děti 4 až 6 let90 µg250 µg
Děti 7 až 10 let90 µg300 µg
Děti 11 až 14 let120 µg450 µg
Dospívající 15 až 17 let130 µg500 µg
Dospělí150 µg600 µg
Těhotné a kojící ženy200 µg600 µg

Denní příjem podle EFSA NDA Panel 2014, platí pro jód ze všech zdrojů dohromady1. Horní hranice podle Vědeckého výboru pro potraviny z roku 2002, pro děti je přepočtena podle tělesné hmotnosti. Na etiketách se uvádí referenční hodnota příjmu (NRV) 150 µg podle nařízení EU 1169/2011, tableta se 100 µg jódu tedy pokrývá 67 procent NRV5.

Jód v potravinách, co obsahuje jód nejvíc

Největším zdrojem jódu je v Česku jodovaná sůl. Podle vyhlášky 398/2016 Sb. musí obsahovat 27 ± 7 mg jódu na kilogram, tedy 20 až 34 µg v gramu, a jód se do ní přidává jako stálý jodičnan draselný6. Jodovanou sůl používá i velká část pekáren a masných výroben, takže jód přijímáte také z pečiva, uzenin a hotových jídel. Další velké zdroje jsou mléko, mléčné výrobky, vejce a mořské ryby.

Obsah jódu v potravinách kolísá víc než u jiných živin. Mléko ho má tolik, kolik dostaly krávy v krmivu, a čeští autoři uvádějí rozpětí 70 až 600 µg na litr. Mořské ryby se mezi sebou liší desetinásobně, treska a treska jednoskvrnná patří k nejbohatším, chovaný losos obsahuje jódu málo. Mořské řasy mohou mít v jednom gramu mnohonásobek denní horní hranice. Tabulka ukazuje obsah v obvyklých porcích a procento z NRV 150 µg.

PotravinaPorceObsahDenní hodnoty
Řasa kombu, sušená1 g2 276 µg1517 %
Treska obecná, pečená100 g172 µg115 %
Jodovaná sůlčajová lžička (5 g)135 µg90 %
Rybí prsty, pečené100 g67 µg45 %
Řasa nori, sušená1 plátek (2,5 g)58 µg39 %
Treska aljašská, syrová100 g44 µg29 %
Mléko polotučnéhrnek (250 ml)33 µg22 %
Jogurt bílý 3,5 procenta tukukelímek (150 g)28 µg19 %
Jodovaná sůl1 g27 µg18 %
Vejce1 kus (50 g)25 µg16 %
Tvaroh polotučný100 g19 µg13 %
Krevety, syrové100 g14 µg9 %
Hermelínpůl kusu (50 g)10 µg7 %
Tuňák ve vlastní šťávě100 g9 µg6 %
Losos atlantský, chovaný100 g3 µg2 %
Eidam 30 procent tuku v sušině2 plátky (40 g)3 µg2 %

Mléko, jogurt, tvaroh, hermelín a eidam podle české NutriDatabáze, přepočtené na porci9. Česká databáze u ryb, vajec a řas jód neuvádí, pro ně jsme použili americkou databázi obsahu jódu USDA, FDA a NIH (Release 4, 2024)10. Řasa kombu podle rozboru 96 výrobků z norského trhu28. Jodovaná sůl podle vyhlášky 398/2016 Sb. se střední hodnotou 27 mg jódu na kilogram. Mléko se v obsahu jódu liší podle krmení krav. NutriDatabáze uvádí 13 µg na 100 ml, český přehled z roku 2014 rozpětí 70 až 600 µg na litr. NRV je 150 µg.

Formy jódu v doplňcích, jodid draselný, kelp a Lugolův roztok

Jód se v doplňcích a potravinách používá hlavně jako jodid draselný nebo jodičnan draselný. Obě soli se v trávicím traktu mění na jodid, který se vstřebá téměř celý, EFSA počítá s účinností 92 procent1. Mezi běžnými formami proto rozhoduje hlavně to, jak přesně výrobce dávku zná a dodrží.

Právě v tom se formy liší nejvíc. Přírodní zdroje z mořských řas mají obsah jódu nestálý a rozbor norských výrobků ukázal, že denní dávka doplňků s řasami obsahovala od 5 do 5 600 µg jódu28. Pro doplněk, který máte brát každý den, je proto přesně dávkovaný jodid bezpečnější volba než přírodní extrakt.

Jodid draselný

Výborná

Nejběžnější forma v tabletách, multivitaminech i v přípravcích pro těhotné. Vstřebává se téměř úplně a dávka v mikrogramech je přesně daná. Tuto formu doporučují čeští endokrinologové těhotným a kojícím ženám v dávce 100 µg.

Jodičnan draselný

Výborná

Forma, kterou se v Česku joduje jedlá sůl. Je stálejší než jodid, který se ze soli při skladování postupně ztrácí, a proto nahradil jodid v soli6. V doplňcích se používá méně často.

Kelp a další mořské řasy

Slabá

Kelp je souhrnný název pro velké hnědé řasy. Obsah jódu se liší podle druhu, místa a doby sběru i zpracování. V rozboru 96 výrobků z norského trhu měla řasa kombu v průměru 2 276 µg jódu v gramu a jiná hnědá řasa až 7 800 µg28. Deklarace na obalech často nesedí, takže doplněk může obsahovat mnohem víc jódu, než je bezpečné.

Lugolův roztok a jodová tinktura

Slabá

Roztoky elementárního jódu s jodidem draselným obsahují v jedné kapce miligramy jódu, tedy mnohonásobek horní hranice 600 µg denně. Lékaři je používají krátkodobě například před operací štítné žlázy, k samoléčbě se nehodí. Dezinfekce s jódem, například povidon jód, jsou jen na kůži a rány, nepijí se20.

Koloidní, atomový a nascentní jód

Slabá

Marketingové názvy tekutých přípravků, u kterých výrobci slibují lepší využití. Srovnávací studie u lidí chybějí a obsah jódu na dávku bývá u těchto výrobků uveden nejasně. Běžný jodid draselný se přitom vstřebá téměř celý.

Jak doplnit jód a kdy ho užívat

Většina dospělých v Česku doplněk jódu nepotřebuje. Stačí solit jodovanou solí, pravidelně jíst mléčné výrobky a vejce a jednou až dvakrát týdně mořskou rybu. Česká strava s jodovanou solí podle odhadu endokrinologů obsahuje 200 až 220 µg jódu denně7. Kdo sůl omezuje nebo solí solí bez jódu, měl by jód hledat jinde.

Jód v těhotenství a při kojení

Těhotným a kojícím ženám doporučují čeští odborníci 100 µg jódu denně ve formě tablety. Americká endokrinologická společnost radí 150 µg. Nejvíc záleží na začátku těhotenství, kdy se mozek plodu vyvíjí jen z hormonů matky, proto je rozumné začít už ve chvíli, kdy těhotenství plánujete18. Plně kojené dítě dostává jód jen z mateřského mléka, proto se v doplňování pokračuje i během kojení. Většina vitaminů pro těhotné jód obsahuje, zkontrolujte etiketu, ať neberete dva přípravky s jódem současně.

Kdy a jak jód brát

Na denní době nezáleží a jodid se vstřebá s jídlem i bez něj. Rozhodující je pravidelnost, protože tělo si jódu mimo štítnou žlázu velké zásoby nedělá a asi 90 procent přijatého jódu vylučuje močí. Jód se nebere nárazově ve vysokých dávkách.

Jód se selenem a dalšími látkami

Štítná žláza potřebuje kromě jódu i selen a železo. Selen je součástí enzymů, které hormony štítné žlázy aktivují a chrání žlázu před oxidačním poškozením, a železo potřebuje enzym, který jód na hormony navazuje22. Česko patří k oblastem s nízkým obsahem selenu v půdě7. Brukvovitá zelenina jako kadeřávek, zelí nebo brokolice podle přehledu 123 studií při dostatečném příjmu jódu funkci štítné žlázy neohrožuje29.

Jak vybrat jód jako doplněk stravy

Při výběru sledujte pět věcí. První je dávka jódu na den. Rozumných je 100 až 150 µg, což odpovídá českému doporučení pro těhotné a kojící i referenční hodnotě na etiketách5, 7. Vyšší dávky se spolu s jódem ze stravy a soli mohou blížit horní hranici 600 µg.

Druhá je forma. Volte jodid draselný s přesně uvedeným množstvím v mikrogramech, doplňky z kelpu a mořských řas mají obsah jódu nespolehlivý28. Třetí je cena za měsíc, kterou spočítáte z ceny balení a počtu denních dávek. Čtvrtá je čistota složení, u kombinovaných přípravků si zkontrolujte, jestli jód nemáte i v jiném doplňku. Pátá je transparentnost výrobce, tedy jasně uvedená forma, množství jódu a procento NRV.

Níže najdete pět přípravků, které podle těchto kritérií vycházejí nejlépe. Celou nabídku najdete v kategorii jód.

5 nejlépe hodnocených doplňků, jódPorovnat všech 11 doplňků
  1. 1Trace Minerals Ionic Iodine, Ionizovaný jód, 225 mcg, 59 ml
    Trace Minerals Ionic Iodine, Ionizovaný jód, 225 mcg, 59 mlDávka za den 225 µgForma jodid draselnýMěsíc užívání 48 Kč
    88
    Detail
  2. 2NOW Kelp, Přírodní Jód, 325 ug, 250 rostlinných kapslí
    NOW Kelp, Přírodní Jód, 325 ug, 250 rostlinných kapslíDávka za den 325 µgForma kelpMěsíc užívání 43 Kč
    86
    Detail
  3. 3Swanson Kelp (Organický jód), 225 mcg, 250 tablet
    Swanson Kelp (Organický jód), 225 mcg, 250 tabletDávka za den 225 µgForma řasaMěsíc užívání 26 Kč
    84
    Detail
  4. 4NOW Kelp, Přírodní Jód, 150 mcg, 200 tablet
    NOW Kelp, Přírodní Jód, 150 mcg, 200 tabletDávka za den 150 µgForma mořské řasy Laminaria spp.Měsíc užívání 40 Kč
    84
    Detail
  5. 5Osavi Iodine cherry flavour, ústní sprej s jódem a třešňovou příchuťí, 150 µg, 25 ml
    Osavi Iodine cherry flavour, ústní sprej s jódem a třešňovou příchuťí, 150 µg, 25 mlDávka za den 150 µgForma jodid draselnýMěsíc užívání neuvedeno
    84
    Detail

Pořadí podle skóre Pixone ze složení, dávky, formy a ceny. Obnovuje se s cenami v obchodech.

Předávkování jódem, štítná žláza a léky

Zdravá štítná žláza snese i výrazně vyšší příjem jódu, u lidí s nemocnou štítnou žlázou ale může nadbytek vyvolat zvýšenou i sníženou funkci. Ohroženi jsou hlavně lidé s uzlovou strumou, s Hashimotovou tyreoiditidou a lidé, kteří dlouho žili s nedostatkem jódu20. V meta-analýze měli dospělí v oblastech s nadbytkem jódu 2,8krát vyšší šanci na zjevnou hypotyreózu než lidé s přiměřeným příjmem21. Dlouhodobý nadbytek jódu podporuje i autoimunitní zánět štítné žlázy. Pokud máte Hashimotovu tyreoiditidu nebo berete léky na štítnou žlázu, jód navíc užívejte jen po domluvě s endokrinologem.

Velké množství jódu obsahuje lék na poruchy srdečního rytmu amiodaron a jodové kontrastní látky pro CT a rentgen. U lidí, kteří užívají amiodaron, se snížená funkce štítné žlázy objevila asi u 23 procent a zvýšená asi u 12 procent24. Akutní otrava velkými dávkami se projevuje pálením v ústech, zvracením, bolestí břicha a průjmem.

Jodové tablety s 65 mg jodidu draselného obsahují podle Státního ústavu radiační ochrany až tisícinásobek běžného denního příjmu jódu. V Česku je dostávají obyvatelé okolí jaderných elektráren Dukovany a Temelín a berou se jen na pokyn úřadů při úniku radioaktivního jódu8. Preventivní užívání může štítnou žlázu poškodit.

Lidé také často zajímá

Co obsahuje jód?

Nejvíc jódu přijímáme z jodované soli a z pečiva a uzenin, které se s ní vyrábějí. Dalšími zdroji jsou mléko, jogurty, tvaroh, vejce a mořské ryby, hlavně treska. Nejvyšší obsah mají mořské řasy, u kterých ale hrozí nadbytek.

Kolik jódu denně potřebuji?

EFSA doporučuje dospělým 150 µg a těhotným a kojícím ženám 200 µg jódu denně ze všech zdrojů. Horní hranice pro dospělé je 600 µg denně. Pro děti platí nižší hodnoty podle věku.

Mám brát jód v těhotenství?

Čeští endokrinologové a pediatři doporučují všem těhotným a kojícím ženám 100 µg jódu denně v tabletě, nejlépe už od plánování těhotenství. Většina vitaminů pro těhotné jód obsahuje. Pokud máte onemocnění štítné žlázy, domluvte dávku s lékařem.

Jaké jsou příznaky nedostatku jódu?

Mírný nedostatek obvykle nemá příznaky. Výraznější nedostatek vede ke zvětšení štítné žlázy a ke snížené funkci s únavou, zimomřivostí, přibýváním na váze a suchou kůží. Stejné potíže mívají i jiné příčiny, proto rozhoduje vyšetření u lékaře.

Funguje test na nedostatek jódu natřením kůže?

Ne. To, jak rychle jodová tinktura na kůži vybledne, o zásobách jódu v těle nevypovídá a test nemá oporu ve studiích. Zásobení jódem se měří v moči a funkci štítné žlázy ověří krevní test TSH.

Obsahuje himálajská nebo mořská sůl jód?

Jen velmi málo. Jód přidaný v potřebném množství obsahuje jen sůl označená „s jódem“ nebo „jodidovaná“, kterou vyhláška definuje jako směs chloridu sodného s jodičnanem nebo jodidem draselným6. Pokud solíte jinou solí, hledejte jód v mléčných výrobcích, vejcích a rybách.

Existuje alergie na jód?

Jód je v těle nezbytný a alergie na něj v pravém smyslu neexistuje. Reakce po kontrastní látce nebo po mořských plodech způsobují jiné složky než jód a alergie na mořské plody neznamená vyšší riziko těžké reakce na kontrast30. Kožní reakci může vyvolat dezinfekce s jódem, jde ale o reakci na celý přípravek.

Mohu brát jód, když mám Hashimotovu tyreoiditidu?

Běžný příjem ze stravy a jodované soli nevadí. Doplňky s vyšší dávkou jódu mohou autoimunitní zánět zhoršit, proto je berte jen po domluvě s endokrinologem22. U těhotných s Hashimotovou tyreoiditidou o dávce jódu rozhoduje lékař.

Je kelp dobrý zdroj jódu?

Spíš ne. Obsah jódu v kelpu a v doplňcích z řas se liší až tisícinásobně a v norském rozboru by u 54 z 96 výrobků jedna porce nebo dávka překročila horní hranici příjmu28. Spolehlivější je doplněk s jodidem draselným.

Odborné revize a citace

Text vychází z odborných přehledů, stanovisek a studií níže. Poslední revize 28. září 2026.

  1. EFSA NDA Panel (Dietetic Products, Nutrition and Allergies) Scientific Opinion on Dietary Reference Values for iodine. EFSA Journal, 2014. DOI 10.2903/j.efsa.2014.3660
  2. EFSA NDA Panel (Dietetic Products, Nutrition and Allergies) Scientific Opinion on the substantiation of health claims related to iodine and thyroid function and production of thyroid hormones, energy-yielding metabolism, maintenance of vision, maintenance of hair, maintenance of nails and maintenance of skin. EFSA Journal, 2009. DOI 10.2903/j.efsa.2009.1214
  3. EFSA NDA Panel (Dietetic Products, Nutrition and Allergies) Scientific Opinion on the substantiation of health claims related to iodine and contribution to normal cognitive and neurological function, contribution to normal energy-yielding metabolism, and contribution to normal thyroid function and production of thyroid hormones. EFSA Journal, 2010. DOI 10.2903/j.efsa.2010.1800
  4. Scientific Committee on Food, EFSA NDA Panel Tolerable upper intake levels for vitamins and minerals, Upper level of iodine. European Food Safety Authority, 2006. zdroj
  5. Evropský parlament a Rada EU Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, příloha XIII. Úřední věstník Evropské unie, 2011. zdroj
  6. Ministerstvo zemědělství ČR Vyhláška č. 398/2016 Sb., o požadavcích na koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky, ochucovadla, studené omáčky, dresinky a hořčici. Sbírka zákonů ČR, 2016. zdroj
  7. Zamrazil V, Čeřovská J Jod a štítná žláza. Optimální přívod jodu a poruchy z jeho nedostatku. Mladá fronta, Státní zdravotní ústav, 2014. zdroj
  8. Státní ústav radiační ochrany Infoportál pro radiační mimořádné události, otázky a odpovědi k jódové profylaxi. SÚRO, 2025. zdroj
  9. Ústav zemědělské ekonomiky a informací NutriDatabáze, potraviny s obsahem jódu. Databáze složení potravin České republiky, 2025. zdroj
  10. USDA, FDA, ODS NIH Database for the Iodine Content of Common Foods, Release 4. U.S. Department of Agriculture, 2024. zdroj
  11. Zimmermann MB, Boelaert K Iodine deficiency and thyroid disorders. Lancet Diabetes and Endocrinology, 2015. PubMed 25591468
  12. Velasco I, Rueda-Etxebarria M, Trak-Fellermeier MA, a další Iodine supplementation for preventing iodine deficiency disorders in children and adolescents. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2026. PubMed 42720098
  13. Bougma K, Aboud FE, Harding KB, a další Iodine and mental development of children 5 years old and under: a systematic review and meta-analysis. Nutrients, 2013. PubMed 23609774
  14. Taylor PN, Okosieme OE, Dayan CM, a další Impact of iodine supplementation in mild-to-moderate iodine deficiency: systematic review and meta-analysis. European Journal of Endocrinology, 2014. PubMed 24088547
  15. Dineva M, Fishpool H, Rayman MP, a další Systematic review and meta-analysis of the effects of iodine supplementation on thyroid function and child neurodevelopment in mildly-to-moderately iodine-deficient pregnant women. American Journal of Clinical Nutrition, 2020. PubMed 32320029
  16. Nazeri P, Shariat M, Azizi F Effects of iodine supplementation during pregnancy on pregnant women and their offspring: a systematic review and meta-analysis of trials over the past 3 decades. European Journal of Endocrinology, 2021. PubMed 33112293
  17. Harding KB, Peña-Rosas JP, Webster AC, a další Iodine supplementation for women during the preconception, pregnancy and postpartum period. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2017. PubMed 28260263
  18. Levie D, Korevaar TIM, Bath SC, a další Association of Maternal Iodine Status With Child IQ: A Meta-Analysis of Individual Participant Data. Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism, 2019. PubMed 30920622
  19. Pfinder M, Dreger S, Christianson L, a další The effects of iodine blocking on thyroid cancer, hypothyroidism and benign thyroid nodules following nuclear accidents: a systematic review. Journal of Radiological Protection, 2016. PubMed 27655110
  20. Farebrother J, Zimmermann MB, Andersson M Excess iodine intake: sources, assessment, and effects on thyroid function. Annals of the New York Academy of Sciences, 2019. PubMed 30891786
  21. Katagiri R, Yuan X, Kobayashi S, a další Effect of excess iodine intake on thyroid diseases in different populations: A systematic review and meta-analyses including observational studies. PLoS One, 2017. PubMed 28282437
  22. Hu S, Rayman MP Multiple Nutritional Factors and the Risk of Hashimoto's Thyroiditis. Thyroid, 2017. PubMed 28290237
  23. Chaker L, Papaleontiou M Hypothyroidism: A Review. JAMA, 2025. PubMed 40900603
  24. Rahimi-Bashar F, Vahedian-Azimi A, Dalvand S, a další Prevalence of Amiodarone Induced Hypothyroidism and Hyperthyroidism in Patients with Heart Diseases: A Systematic Review and Meta-Analysis. Current Medicinal Chemistry, 2023. PubMed 36045523
  25. Eveleigh ER, Coneyworth L, Welham SJM Systematic review and meta-analysis of iodine nutrition in modern vegan and vegetarian diets. British Journal of Nutrition, 2023. PubMed 36912094
  26. Bath SC, Verkaik-Kloosterman J, Sabatier M, a další A systematic review of iodine intake in children, adults, and pregnant women in Europe, comparison against dietary recommendations and evaluation of dietary iodine sources. Nutrition Reviews, 2022. PubMed 35713524
  27. Nista F, Bagnasco M, Gatto F, a další The effect of sodium restriction on iodine prophylaxis: a review. Journal of Endocrinological Investigation, 2022. PubMed 35079975
  28. Aakre I, Solli DD, Markhus MW, a další Commercially available kelp and seaweed products, valuable iodine source or risk of excess intake?. Food and Nutrition Research, 2021. PubMed 33889064
  29. Galanty A, Grudzińska M, Paździora W, a další Do Brassica Vegetables Affect Thyroid Function? A Comprehensive Systematic Review. International Journal of Molecular Sciences, 2024. PubMed 38612798
  30. Schabelman E, Witting M The relationship of radiocontrast, iodine, and seafood allergies: a medical myth exposed. Journal of Emergency Medicine, 2010. PubMed 20045605