Kopřiva je asi jediná potravina, kterou lidé aktivně vytrhávají ze zahrady a vyhazují, přestože je nutričně hodnotnější než většina toho, co si na tom místě vypěstují.
Má víc vápníku než mléko a víc železa než špenát, a roste zdarma prakticky všude.
Kdy a kde roste
Kopřiva dvoudomá roste na půdách bohatých na dusík, tedy podél plotů, na kompostech, u stavení a na okrajích lesů. Právě proto je tak rozšířená kolem lidských obydlí.
Mladé výhony vyrážejí v březnu. Sběr má smysl od března do června, dokud jsou listy měkké a rostlina nekvete.
Po vykvetení listy hrubnou a obsahují cystolity, drobné krystalky, které dráždí ledviny. Kvetoucí kopřivy proto nesbírejte.
Druhá šance přijde, pokud porost v létě posekáte. Nové výhony jsou opět měkké a jedlé.
Sbírejte jen horní čtyři až šest listů, ty jsou nejjemnější.
Živiny a proč je jíst
Středně: vitamin A, hořčík, železo, vitamin K
Stopově: draslík, folát, zinek, vitamin B2
Sto gramů má zhruba 42 kcal a přitom pokryje téměř polovinu denní dávky vápníku. To je mezi rostlinnými zdroji výjimečné číslo.
Kopřiva obsahuje také bílkoviny v neobvykle vysokém množství na listovou zeleninu, kolem 7 g na 100 g sušiny.
Na rozdíl od špenátu má méně šťavelanů, takže vápník i železo z ní jsou lépe využitelné.
Jak kopřivy jíst
Vždy tepelně upravené nebo alespoň spařené. Žahavé chloupky obsahují kyselinu mravenčí a histamin, které se teplem zničí. Stačí minuta ve vroucí vodě.
Alternativou je listy rozmixovat nebo důkladně promnout, což chloupky mechanicky zničí.
Vitaminy A a K potřebují tuk, takže máslo nebo olej mají smysl. Vitamin C zase pomáhá vstřebat železo z kopřivy samotné.
Chuťově kopřiva připomíná špenát, jen je zemitější. Snese česnek, smetanu i muškátový oříšek.
Recepty z kopřiv
1. Kopřivová polévka
Nejznámější způsob přípravy. Na másle osmahněte cibuli, přidejte brambor a zalijte vývarem.
Kopřivy vhoďte až v posledních pěti minutách, aby neztratily barvu. Rozmixujte a zjemněte smetanou.
2. Kopřivový špenát
Spařené kopřivy nasekejte a duste na másle s česnekem. Zjemněte smetanou stejně jako klasický špenát.
3. Kopřivové pesto
Spařené listy rozmixujte s olivovým olejem, ořechy, česnekem a parmezánem. Zalité olejem vydrží v lednici týdny.
4. Kopřivový čaj
Sušené listy zalijte vodou o teplotě kolem osmdesáti stupňů a nechte deset minut louhovat. Tradičně se pije jako jarní očistná kúra a má mírně močopudný účinek.
5. Kopřivové placky
Nasekané spařené kopřivy smíchejte s vejcem, moukou a sýrem a opékejte na pánvi.
Skladování a zpracování
Sbírejte v rukavicích a nůžkami, nejlépe do košíku, ne do sáčku.
Čerstvé listy zpracujte týž den, rychle vadnou a černají.
Pro sušení rozložte listy v tenké vrstvě na vzdušném stinném místě. Přímé slunce ničí barvu i vitaminy. Sušené kopřivy skladujte ve tmě.
Spařené a vymačkané kopřivy se dají zamrazit v porcích na celý rok.
Zajímavosti a tipy
Proč žahají. Duté chloupky se při dotyku ulomí a vstříknou do kůže směs kyseliny mravenčí, histaminu a serotoninu. Ochranu poskytuje pohlazení po směru růstu, po kterém se chloupky neulomí.
Co pomáhá na kopřivku. Šťovík, jitrocel nebo obyčejná studená voda. Tradiční rada o šťovíku funguje hlavně díky chladivé šťávě.
Kalorie. 100 g má 42 kcal.
Nesbírejte u silnic. Kopřiva výborně hromadí dusičnany a těžké kovy z půdy, což je při jejím stanovišti reálné riziko.
Kopřivové hnojivo. Zákvas z kopřiv je klasické zahradnické hnojivo bohaté na dusík. Kopřivy, které nesníte, tedy nepřijdou nazmar.
Na jaře je doplní medvědí česnek a špenát.
