Všimli jste si, co mají všichni úspěšní a sebevědomí lidé společné? Ano, umí velmi dobře a efektivně komunikovat. Je to jeden z mnoha krůčků, který nám ale zásadně ovlivní náš každodenní život. Slova mají velkou moc a je to právě styl komunikace, kterým ostatním říkáme, kdo jsme. Na jaké aspekty se tedy zaměřit, abychom na své okolí působili co nejlépe? Mezilidským interakcím totiž čelíme každý den a styl, jakým komunikujeme, je zároveň
Postoj těla
Ještě předtím, než otevřete ústa a řeknete své první slovo, děláte na své okolí jistý dojem už tím, jak se nesete. Spousta lidí si to ani neuvědomuje, ale často si o někom utváříme obrázek dřív, než dotyčnému dáme vůbec šanci promluvit. Proto je postoj těla a celkový zevnějšek naprosto zásadní. Nebudeme se tu však bavit o upraveném účesu a čistých nehtech, to jsou naprosté základy.
Snažte se myslet na držení svého těla za všech situací. Shrbená ramena a skloněná hlava nepůsobí zrovna sebevědomě, raději se tedy narovnejte a ramena držte vzadu dole. Při konverzaci nemějte ruce překřížené na prsou, to značí uzavření a nedostupnost. Velké divy taky dělá přímý oční kontakt. Pokud s tímto stále bojujete, jeden velmi jednoduchý trik radí se místo do očí koukat na kořen nosu.
Parazitní slova
V běžné řeči často používáme spoustu slov, které nemají žádný užitek. Většinou se s nimi snažíme zaplnit volný prostor a využít extra čas k formulování další věty. Často tak sáhneme do šuplíku s tzv. parazitními slovy jako je např. „prostě, jakoby, vlastně, víš co, ehh…“ Jak už ale bylo zmíněno, tato slova nepředávají žádnou novou informaci a jsou tak v našem projevu zcela zbytečná.
Zkuste se na tento aspekt vaší řeči zaměřit a nebojte se tyto „parazity“ nahradit tichou pauzou. Ta naopak dodá důraz na sdělované informace a bude působit mnohem profesionálněji.
Mumlání
Ruku v ruce s komunikačními dovednostmi jde pochopitelně i kvalitní projev. Dávejte si tedy pozor i na celkovou výslovnost a přednes. Tiché mumlání a špatná artikulace na nikoho dojem neudělá, naopak řádně artikulovaná slova vám pomohou vyčnít z davu. Pokud vás čeká nějaký důležitý projev před větším množstvím lidí, určitě nebude na škodu se před ním „zahřát“ a zopakovat si pár jazykolamů z dětství.
Důležitou roli hraje také rychlost a rytmus mluvy. Tady bude platit zlatá střední cesta. Příliš rychlá mluva zní uspěchaně, pomalá pro změnu unaveně a nezáživně.
Hlasitost a výška hlasu
Nemálo důležité jsou vedle kvalitní artikulace a rychlosti mluvy i hlasitost a intonace vašeho hlasu. Pokud jste dostatečně pracovali na své artikulaci, tak jste možná zjistili, že není potřeba mluvit tolik nahlas. Vnímejte hlasitost svého hlasu a vždy ji přizpůsobte dané situaci. Pravdou totiž je, že mnoho lidí, ve snaze se prosadit, mluví až příliš nahlas, ačkoliv to v drtivé většině situací není vhodné. Zvyšování hlasu působí přinejmenším neprofesionálně, ať už na pracovišti či při neshodách v domácnosti. Nenechte se ovládnout emocemi a snažte si udržet klidný a pevný hlas za všech okolností.
Abychom se ale vyhnuli monotónnímu a nudnému projevu, zaměřme se také na naší intonaci. Jistě si pamatujete ze školy na onoho učitele, který vždycky uspal celou třídu svým nudným výkladem. Zkuste se poučit z jeho chyby a hrát si s tónem i rytmem vašeho projevu. Rozhodně tím zaujmete a můžete se pak těšit větší pozornosti. Dávejte ale pozor, abyste stále působili přirozeně, a ne příliš afektovaně. Vyprávíte-li o něčem, co vás zajímá, ani si neuvědomíte, že už jste na dobré cestě.
Naslouchejte a ptejte se
Nedílnou součástí efektivní komunikace je i schopnost naslouchat druhé straně a adekvátně se ptát na doplňující otázky. Velká část lidí bohužel dělá tu chybu, že téma hovoru brzy stočí opět k sobě a nedají protějšku možnost být slyšen. Vezměte si z nich příklad a stejně jako na své komunikaci zapracujte i na rozvoji empatie. Dejte vašim blízkým možnost se vám svěřit a pomozte jim najít vhodné řešení.
Komunikujte své emoce
V emočně vypjatých a stresových situacích, ať už v domácnosti nebo na pracovišti, není vždycky lehké ovládnout své emoce a efektivně komunikovat tak, abychom se dobrali nějakému výsledku. Je ale důležité mít na paměti, že cílem není vyhrát hádku, ani slovně ublížit druhé straně, nýbrž dobrat se řešení. Nevnímejte konfliktní situace jako rozpor mezi vámi a druhou stranou, ale spíš jako vás proti společnému problému, kterému s partnerem/kolegou/přáteli čelíte.
Jak už zaznělo v předešlém odstavci, zvyšování hlasu rozhodně není na místě. Důležitá je ale i volba slov, s nimiž do konfliktu vstupujete, a které si druhá strana může špatně vyložit, i když jste třeba měli jen dobré úmysly. Místo obecných a nepřesných prohlášení typu „Ty nikdy/Ty vždycky…“ raději volte formulace vyjadřující, jak se cítíte: „Je mi nepříjemné, když…/Ublížilo mi, že…“
Prostě trénujte
Naučit se efektivně komunikovat je běh na dlouhou trať a nestane se přes noc. Nebičujte se tedy za každou malou chybku, jen těžko si lze zapamatovat všechny rady najednou. Jedná se však o dovednost, na níž lze bez problémů pracovat každý den a snadno se v ní zlepšovat. Nebojte se proto mezilidských vztahu a interakcí, naopak je vnímejte jako příležitost, jak se posouvat dál.
