Ne všechny informace, které se k nám prostřednictvím internetu a sociálních sítí dostávají, jsou pravdivé. Spousta z nich je nepřesná, zavádějící nebo zcela lživá. Záměrně budí ve čtenářích velké emoce za účelem manipulace a šíření vlastní propagandy. Jaké řečnické klamy neboli argumentační fauly, jsou oponenty nejčastěji využívány k dosažení svého a jak je rozpoznat, abychom se nestali obětí?

Jak jsou argumentační fauly používány?

Řečnické klamy jsou nejčastěji používány jak ve veřejných diskuzích, tak i v neshodách mezi dvěma osobami. Úkol mají jediný – přesvědčit vás o pravdivosti tvrzení druhé strany. Problémem však je, že tato tvrzení jsou nelogická, nesouvisející s vámi předloženým argumentem a často odvádí pozornost k jinému tématu, které není pro danou situaci podstatné.

Mnohokrát jsou však používány nevědomě a nemají vždy za cíl ublížit. Sem tam nějaký ten řečnický klam uklouzne každému z nás, když se cítíme být zahnáni do kouta. Proto není vhodné na oponenta zvyšovat hlas, dobírat si ho nebo jej dokonce slovně napadat. Jedná-li se o diskuzi mezi vámi a dalším oponentem, je na místě na faul upozornit a vysvětlit, proč není platný. Pokud se jedná o výrok známého politika nebo jiné veřejné osoby, je důležité o těchto tricích vědět a nepodléhat tím tak manipulaci.

Nejčastější druhy argumentačních faulů

Způsobů, jakými se lidé svým projevem snaží manipulovat ať už s davem nebo s jednotlivcem, je skutečně mnoho, proto si dnes představíme jen ty nejčastější a ukážeme si jejich neplatnost na konkrétních příkladech. Argumentační triky lze obecně rozdělit do šesti kategorií:

  • Útok
  • Chybná příčina
  • Důraz na emoce
  • Důraz na rozum
  • Chybné vyvození
  • Manipulativní obsah

Útok

Snad nejčastější formou argumentačního klamu je útok. V něm se druhá strana nesoustředí na předložený argument, nýbrž na oponenta samotného a snaží se ho zdiskreditovat na základě nějaké z jeho charakteristik, jako je třeba jeho původ, povolání či věk. Tento druh řečnického triku je jeden z nejzávažnějších, jelikož nepřináší žádnou novou a relevantní informaci, diskuzi zcela naruší, nebo ji ukončí a je naprosto záměrný, mnohdy i vulgární.

„Co ty o tom můžeš vědět? Je ti 20, ještě nevíš, co je život!“

Mluvčí se v tomto případě snaží znehodnotit argument protistrany na základě jeho nízkého věku. Tomuto faulu se říká apel na věk. Útočí tím tedy na osobu, nikoliv na vznesený argument. Věk přitom nikdy nehraje žádnou roli v pravdivosti tvrzení, ať už je mluvčí příliš starý či mladý.

Dalším typem útoku může být tzv. důkazní břemeno. V něm mluvčí vznese nějaké tvrzení, které není schopen podložit, ale zároveň ho považuje za pravdivé, protože jej nelze ani vyvrátit.

„Bůh existuje, protože ještě nikdo nedokázal opak.“

Všechna tvrzení je nutno v diskuzi podložit relevantními argumenty a zdroji. Boží existenci jednoduše nelze prokázat tím, že nemáme žádné důkazy o její neexistenci. Toto tvrzení je neplatné a způsob jeho použití v diskuzi není správné.

Chybná příčina

V této kategorii se řečnické triky soustředí na příčinu nějakého jevu, bývají však neplatné a zavádějící. Jejich souvislost je často nelogická, a proto je většinou celkem jednoduché je vyvrátit. Nejčastějším typem chybné příčiny bývá cum hoc, jež tvrdí, že korelace implikuje kauzalitu.

„Dnešní děti jsou hrozně násilné a pořád hrají videohry. Videohry kazí naši mládež!“

V tomto příkladu mluvčí vyvodil, že zvýšené násilí v mladé generaci je zapříčeněno hraním videoher. Videohry přitom nijak nesouvisí v nárůstem násilí, pokud to mluvčí fakticky neprokáže. Mezi danými prohlášeními neexistuje žádná spojitost, proto tvrzení není platné.

Za další chybnou příčinu si můžeme uvést ještě taktiku dvě mínus dělají plus, při které se nějaký aspekt nevhodného či zcela špatného chování omlouvá jiným špatným chováním.

„Podmínky ve vězení Alcatraz byly sice nelidské, ale vězni byli stejně špatnými lidmi.“

Špatné chování vězňů nikterak neopravňuje špatné chování vůči nim. Jedna špatnost zkrátka nevykupuje nárok na další.

Důraz na emoce

Argumentační fauly tohoto typu vytvářejí neplatná či zavádějící tvrzení, které budí v příjemcích velké emoce. Jedná se o velmi nečestnou manipulaci, která často bývá velmi účinná, jelikož jakási emoční odezva je něco, s čím se všichni potýkáme a co nás tím pádem spojuje. Jsou typické pro propagantu totalitních režimů, a proto je velmi důležité je umět rozpoznat. Jen málokdy jsou užity nevědomě, ačkoliv se to stát pochopitelně může, obzvlášť, když samotný mluvčí konkrétní emoci pociťuje.

„Vy věříte v Boha? Tak to určitě věříte i v Ježíška!“

Apel na posměch nepřináší do diskuze žádné nové informace ani fakta, ale naopak se snaží interpretovat argument oponenta zesměšňujícím, dětinským způsobem, aby si získal náklonnost publika. Korelace mezi vírou v Boha a v Ježíška je v tomto případě neexistující, proto se jedná o manipulaci a způsob odvedení pozornosti.

Častým faulem této kategorie je také apel na lichotky, kdy mluvčí spolu s lichotkou podsune druhé straně argument, jež spolu s llichotkou bude akceptován. Opět slouží k získání publika na svoji stranu, můžeme jej tedy zpozorovat ve veřejných diskuzích ať už v realitě nebo na internetu.

„Každý chytrý člověk přece ví, že mám pravdu.“

Mluvčí vytváří premisu, že ten, kdo s ním nesouhlasí, není chytrý. Komplimentem tak vyvolává dojem, že druhá strana problému rozumí, přijmutím komplimentu tak mluvčí dosáhne svého a přetáhne oponenta na druhou stranu.

Důraz na rozum

Argumentační klamy, jejichž uvažování je založeno na chybné premise nebo mentální zkratce, se označují termínem důkaz na rozum. Mohli bychom i tvrdit, že se jedná o nějaké zažité představy či předsudky, na základě kterých můžeme nevědomky vyvozovat neplatné závěry. Tento druh faulů se nepovažuje za manipulativní především proto, že k němu často dochází omylem.

„Drtivá většina muslimů jsou teroristi, to si myslím.“

V apelu na názor mluvčí prezentuje svůj názor jako fakt. Ten však není pravdivý, ani objektivní a lze jej velmi snadno vyvrátit. Názor nemůže být faktem.

„Každý přece ví, že…“

Tímto výrokem mluvčí obhajuje platnost jeho tvrzení, protože si to myslí většinová část populace. Tzv. apel na lid je ale faulem, protože není podložený konkrétním důkazem a jde o generalizované a relativní tvrzení. Argument není platný pouze proto, že mu věří velké množství lidí.

Chybné vyvození

Chybné vyvození soustředí svou pozornost na důsledek, jež je předcházen nějakými existujícími příčinami. Odvození je ale chybné nebo zavádějící.

„Pořád jezdí ve starém autě, určitě je chudý a nemá na nové.“

Unáhlený závěr nastává v případě, kdy mluvčí nezváží ostatní aspekty a motivace, které mohou vést druhou stranu k nějaké aktivitě, v tomto případě ježdění starým autem. S finanční situací daného člověka to nemusí mít žádnou spojitost.

„Ty chceš pozemek prodat za 10 milionů, já ho chci koupit za korunu, tak uděláme kompromis a shodneme se na 5 milionech.“

Vynucený kompromis je taktika, při které mluvčí tvrdí, že konečné řešení musí být kompromis obou argumentů. V tomto případě nabízí velmi nevýhodný obchod. Cena nemovitosti není ovlivněna přáním, za jakou cenu by ji chtěl mluvčí vlastnit.

Manipulativní obsah

Poslední kategorie řečničkých triků se zabývá manipulativním obsahem. Častým fenoménem bývá prezentování relevantních informací a platných dat, z nichž je však odvozen zavádějící či zcela lživý závěr. Účelem je dostat protivníka do uměle bezvýchodné situace, záměrně zamlčet relevantní alternativy a prosadit svoji agendu.

„Pokud umožníme legalizaci marihuany, lidé budou chtít zlegalizovat i tvrdé drogy, jako heroin nebo pervitin!“

Mluvčí tvrdí, že jeden krok bude mít za následek celou kaskádu dalších negativních důsledků. Toto tvrzení předkládá bez jakýchkoliv relevantních zdrojů podkládající jeho platnost a vytváří tak umělou představu o společnosti. Nejedná se tedy pouze o faul šikmá plocha, ale zároveň i o apel na strach, kdy mluvčí vyvolává obavy z rozšíření návykových látek ve společnosti.

„Pokud nejsi se mnou, tak jsi můj nepřítel!“

Tento výrok, který vyslovil Anakin Skywalker ve slavné filmové sérii Star Wars, by se dal charakterizovat jako argumentační faul typu falešné dilema. V něm mluvčí prezentuje pouze dvé protichůdné možnosti a jakékoliv další alternativy zamlčuje. Tento výrok vytváří radikální představu, že pokud druhá strana (v tomto případě Obi-Wan Kenobi), nestojí po jeho boku, je automaticky proti němu, aniž by nabídl další platné možnosti.

Přečtěte si také o tom, jaká je nejlepší strategie řešení konfliktů, či jak zlepšit své komunikační dovednosti.