Život se psem je krásný. Je to život bez nudy. Ačkoli občas je i plný náročných povinností a zvyků. Obzvlášť pokud máte mladého psa, který právě prochází pubertou. To je pak každý den plný zážitků. Přes všechny vylomeniny a nešvary, které Vám pes dělá, ho stejně milujete. Pes Vás každý den učí. Učí Vás všímavosti, předvídání, trpělivost, komunikaci, zodpovědnost…
Režim je nezbytný pro šťastný psí život.
Pokud pes nemá režim, bude Vám to dávat patřičně najevo svým chováním.Potřebuje minimálně třikrát za den ven. Venčení by mělo probíhat minimálně ráno a večer v podobném čase, aby si pes zvykl na pravidelnost. Jedna z těch tří procházek by měla být dlouhá. Součástí by měl být také trénink, hry či nějaký výlet, aby měl pes kde vybít energii a také zapojit přemýšlení.
Pokud psa unavíte fyzicky, můžete si myslet, že mu to stačí, jenže pak přijdete domů a nestačíte se divit tomu, kolik ještě má ten Váš mazel energie. Trik je v tom unavit ho psychicky.
Nejlepší je trénink různých povelů, agility apod… Nemusí to být povely typu sedni a lehni. Člověk musí být nápaditý a vymýšlet i povely, které nejsou praktické, ale pro psa budou hrou a budou ho bavit. U tréninku je důležité psa nepeskovat, ale mluvit pozitivním motivačním tónem, aby ho činnost bavila.
Netrénujte Vašeho parťáka příliš dlouho. Pes udrží maximální pozornost nanejvýš 20 minut, pak ji začíná ztrácet a nechá se rozptýlit okolím.
Na tréninzích je někdy záživné to, když trénujete venku. Kolem Vás chodí lidi a Vy na psa někdy musíte mluvit takovým tónem, že musíte vypadat naprosto infantilně, abyste pejskovi dali co nejvíce najevo Vaše nadšení z uposlechnutí povelu. Pejskaři většinou ví, o co jde, ale jiní lidé nikoli. To k psímu tréninku ale patří, protože čím větší radost a pochvalu z Vás pes cítí, tím více ho trénink baví a netouží po ničem jiném, než plnit další povely.
Někdy lidé mluví na psa infantilně ale i z jiných důvodů, a to z těch, že se k němu chovají jako k dítěti, což není zrovna šťastný přístup. Pes potřebuje hranice a především vůdce, kterého následuje, až pak je šťastný.
Hranice a důslednost při výchově psa.
Psovi je třeba nastavit mantinely, aby věděl, kam až může zajít a kam už ne. Díky psovi poznáváte také svoje hranice. Například pokud pracujete na home office a jste často doma, musíte dát psovi jasně najevo, že Vás v danou dobu nemá vyrušovat. To je u nás doma na denním pořádku.
Jak pro sebe získat chvíli klidu? Psovi určete jeho jasné místo, kde má i on svůj klid. Pokud se mu nemůžete zrovna věnovat a on začne neúnavně vyžadovat pozornost, pošlete ho na jeho místo, kde se po chvíli uklidní. Když je pes v klidu, může mít volno, musí Vám ale dopřát klid stejně, jako Vy jemu.
To samozřejmě souvisí s tím, že musí mít dostatečné vybití formou fyzické a zároveň psychické aktivity. K zabavení na doma jsou skvělé interaktivní hračky či různé žvýkací sušené dobroty, hry typu schovávání předmětů, trénink apod…
Ne každý pes je ale vyžaduje a potřebuje. Jsou rasy, které jsou opravdu nenáročné. Také hodně záleží na věku psa. Starší pes není tak náročný na Vaši pozornost a aktivitu, jako štěně či mladý pes. Pes si zkrátka musí zvyknout i na to, že ne vše se točí kolem něj.
Hranice nastavujeme i v mnoha dalších věcech, například u pobytu na zahradě, venku při chůzi na vodítku, kdy chceme, aby pes netahal, u krmení, abyste psovi mohli případně sáhnout na misku, pokud zrovna jí (tím se totiž předejde spoustě nepříjemnostem), u her, kdy se stává, že se pes tak moc rozdivočí, že nekontroluje stisk tlamy a může Vás poranit.
Je důležité psa naučit opatrnosti například v případě vítání, kdy je psí radost opravdu nádherná. Ale řešit vyražené zuby (v případě, že máte velké plemeno) opravdu nechcete.
Na horlivé vítání, kdy pes skáče, existuje spousta typů, které to pejska odnaučí. Pokud Vás pes vítá skákáním nebo třeba hlasitým vyčítavým štěkáním, otočte se k němu zády. Jakmile se uklidní, obraťte se k němu a znovu mu věnujte pozornost. Pokud začne opět skákat či štěkat, znovu se k němu obraťte zády. Jakmile se uklidní, můžete se mu znovu věnovat. Tento postup praktikujte, dokud Váš kamarád nepochopí, že pokud zůstane nohama na zemi, bude mít Vaši plnou pozornost.
Psovi zkrátka musíte dát najevo, že pánem jste Vy, nikoli on. Psí plemena jsou různá, některá svoji dominanci na člověku ani nemají potřebu projevovat. Jsou ale taková, která se snaží převzít velení smečky. U těch je potřeba podchytit výcvik a výchovu co nejdříve, aby v pozdějším věku nedošlo k nějaké nepříjemné situaci typu pokousání apod…
Pes, který má svého vůdce, kterého může následovat, je šťastnější než pes, ke kterému se člověk chová jako k rovnocennému, či jako k dítěti. Pes si pak dělá, co se mu zlíbí i když se Vám to nelíbí. To dobře není, jelikož bude neustále zkoušet a zjišťovat, co si dovolit smí a co ne. Bude tedy neustále zkoušet Vaši trpělivost až nakonec budete nešťastní, že Vás pes neposlouchá.
Vše je ale jen o důslednosti. Pokud řeknete ne, znamená to ne napořád. Nesmí se stát, že jednou řeknete ne a po chvíli kdy na Vás pes dělá psí oči, změknete a povolíte mu to, co jste mu před půl hodinou zakázali.
Pohyb je důležitý pro Vás i Vašeho psího parťáka.
Pes, který nevyžaduje aktivní pohyb, sice existuje, ale to se týká buď seniora nebo psa, kterého jeho páníčci vykrmili a navykli na gaučový styl života. Což pro psa a jeho zdraví není dobrá cesta. Jasně, že každý se se svým mazlíkem občas rád poválí na gauči, ale všeho s mírou.
Pes Vás k pohybu prostě donutí, pokud jste typ člověka, který chce cvičit, ale nemůže se k tomu přemluvit, pes Vám s tím pomůže. Minimálně na tu procházku s ním dojít musíte. Musíte ho nakrmit, pohrát si s ním, být akční a zabavovat jeho pozornost. Pokud ale chcete opravdového motivátora k pohybu, existují velmi energická plemena, která mají bezedné množství energie.
Také pokud jste člověk, který rád cítí vítr ve vlasech a miluje běhání, je pes právě pro Vás výborným společníkem na duševní odpočinek a běžecké výlety.
Váš pes = Vaše zodpovědnost.
Zodpovědnosti se se psem naučíte snadno. Máte najednou tvora, který si sám jídlo neudělá, sám se nedojde vyvenčit. Musíte mít stále v podvědomí to, že máte doma tvora, o kterého se doslova musíte starat. Je třeba stavět se k této povinnosti zodpovědně, dodržovat určitý režim a pravidla, nesmíte nechávat svého parťáka doma celé dny samotného. Psi, kteří trpí samotou jsou nešťastní.
Musíme si také uvědomit, že vše, co pes udělá, je naše zodpovědnost. Pokud se stane jakákoli nehoda – pes si chce hrát a rozběhne se k dítěti, které srazí na zem, nedej bože pes někoho kousne, vběhne do silnice před auto, roztahá nám odpadkový koš po celém bytě, pochutná si na nachystaném obědě, roztrhá rodinné fotky apod… To vše je naše chyba, nikoli psa.
Pokud je pes sám doma, v případě že nespí, nastane i chvíle nudy. Pokud je chytrý, začne vymýšlet, čím by se zabavil. V našich očích je to vždy nějaká lumpárna. Ale my musíme prostředí a chování přizpůsobit jemu, nikoli on nám. V kuchyni nebo na jakémkoli přístupném místě, pokud možno, nenecháváme nic lákavého, případně je kuchyň potřeba zavírat. Na boty použijme zavírací botník, oblíbené oblečení je vždy zavřené ve skříni, koš na odpadky je uzavíratelný apod…
Zkrátka vše, o co nechceme přijít psovi nikdy nenecháváme na dostupném místě. On prostě neřeší, kolik jste za danou věc investovali peněz nebo jakou pro Vás má daný předmět hodnotu.
A jakou má psí společnost vliv na psychiku člověka?
Všechny záležitosti výše popsané mají dopad na lidskou psychiku. Především pozitivní, jelikož Vás život se psem naučí vše, o čem jsem se zmínila. Soustředíte se na věci kolem péče o něj. Člověk díky tomu zapomene na starosti, co ho ještě čeká v práci, co vše musí poplatit apod. Pes Vás donutí být v přítomnosti a žít tady a teď. To dnešní společnost bohužel moc neumí.
Pokud má člověk psychické problémy například deprese, úzkosti apod… a má doma psího kamaráda, může toho pozitivně využít. Se psem se totiž dá velmi dobře mluvit, je to výborný naslouchač. Člověk nemusí své emoce potlačovat nebo své negativní myšlenky dusit v sobě. Lze se z nich vypovídat nahlas směrem k Vašemu psímu parťákovi.
On Vám sice nic neodpoví, ale ticho také pomáhá. Občas člověku pomůže právě jen to, že ho někdo vyslechne než to, že odpoví. Ne vždy jsou odpovědi totiž takové, jaké bychom chtěli slyšet.
Pes dokáže naslouchat hodiny, dokáže z Vás vycítit, co prožíváte. Např. dle toho, jak moc se potíte, jaký vyzařujete tělesný pach, jaký máte pohled očí, jak se tváříte, jaký máte tělesný postoj. Když je člověk ve stresu, jeho pach se změní úplně jinak oproti pohodové náladě.
V psychickém vypětí je také příjemné si k psovi jen lehnout, hladit ho a vnímat jeho klid a pokusit se se s ním splynout, jako by byl ten klid Váš. Jeho klid na Vás pak postupně přejde. Někdy se stane, že k Vám pes sám přijde, pokud cítí, že jste smutní, nervózní či naštvání. Pokud není člověku dobře nebo je jen zkrátka sám, jen vědomí toho, že má při svém boku tu čistou milou psí duši, ho může uklidňovat.
Může Vás ale také nemile překvapit a odejít z Vaší přítomnosti pryč, protože mu Váš stav nebude příjemný. Může se také stát to, že půjdete se psem na procházku a on Vás nebude chtít poslouchat, jelikož z Vás ucítí Vaši nervozitu a špatnou náladu. Venčení ho tudíž nebude bavit. Na to je potřeba dávat si pozor.
Pokud chceme se psem strávit čas venku a užít si ho, měli bychom být v pohodovém naladění. Pokud tomu tak není, nemůžeme od psa očekávat zázraky v rámci uposlechnutí.
Psi se také využívají v canisterapii, což je přímo terapie se psy zaměřená pro lidi s různými duševními psychickými poruchami či nemocemi, se psy se také v rámci canisterapie chodí do dětských domovů nebo domů pro seniory, aby dělali radost lidem, kteří se třeba cítí osaměle a potřebují obveselit.
Pes je také skvělým prostředkem pro navazování nových vztahů. Pokud chcete rozšířit okruh kamarádů a navazovat nové vztahy, ale máte problém se stydlivostí, při venčících procházkách budete mít jistě mnoho příležitostí k tomu dát se s někým do řeči.
A na závěr pes a láska.
Láska je krásnou součástí našich životů. Bez lásky vztah se psem nemůže existovat. Pokud člověk není empatický a citlivý, pes vedle něj nebude šťastný. Vedle člověka, který má v sobě empatii od přírody se mu bude dařit. Psi nám ukazují, co je to bezpodmínečná láska, kterou společnost v dnešní době potřebuje. Psa totiž nepřestaneme milovat kvůli tomu, že nám na jeho povaze něco vadí, nebo kvůli tomu, že nám právě sežral nejdražší boty. Milujeme ho takového, jaký je a on nám to za to oplácí.
