Máme pocit, že žijeme v blahobytu a bude to tak navždy. Napadlo vás ale někdy zjišťovat, co by se stalo, kdybychom neměli dostatek jídla či vody? Jak dlouho bychom přežili?

Jak dlouho vydržíme?

Odpověď na otázku, co vše naše tělo snese, je vždy závislá i na stavu konkrétního jedince. Doba, po kterou vydrží bez jídla a pití, se odvíjí od kondice organismu, jeho trénovanosti, tukových zásob, ale i psychického stavu.

Rozhodně bychom nikdy neměli tyto limity sami pokoušet a hledat hranici. Hladověním, dehydratací či spánkovou deprivací si můžeme způsobit nevratná poškození a cesta zpět už není možná.

Jak dlouho vydrží člověk bez jídla?

Nejíst zvládneme docela dlouho. Záleží na našich tukových zásobách. Uvádí se, že člověk vydrží nepřijímat potravu kolem 50 až 70 dní. To však jen za předpokladu, že má dostatečný přísun tekutin.

Pokud by i nadále pokračovalo hladovění, přichází nebezpečná fáze, kdy tělo začne trávit samo sebe. Tehdy může dojít k nezvratnému poškození vnitřních orgánů. Jestliže navíc člověk překročí určitou hranici (zhubne více jak 40 % své původní váhy), může nastat jev, kdy hubnutí pokračuje i potom, co se k jídlu vrátí. Proces nelze zastavit a končí smrtí.

Za nejnebezpečnější se považuje poškození srdce. Neustálým hladověním tento svalový orgán stále více oslabuje, až nakonec vypoví službu zcela.

Rekordman v hladovění

Víte, jak dlouho trval nejdelší půst na světě? Více než jeden rok (382 dní) a absolvoval ho Angus Barbieri, který se rozhodl vyřešit problémy s nadváhou jednou pro vždy. Při půstu pil různé nápoje a doplňoval vitamíny.

Hubnout se dá ale i jinak. Zdravěji a s dlouhotrvajícím efektem.

Jak dlouho vydrží člověk bez vody?

Příjem tekutin je pro člověka daleko důležitější, než je tomu u potravy. Od toho se odvíjí i doba, po kterou bez vody vydržíme. Maximálně je to týden. Ale to pouze za ideálních podmínek. Tedy pokud bychom se nepotili, ale ani nám nebyla zima a nevykonávali jsme téměř žádnou fyzickou činnost. A také bychom museli být zcela zdraví. Průměrně počítejme spíše se 4 dny.

Lidské tělo je tvořeno z 60 % vodou a tak je velmi brzy znát, když její příjem vyschne. Jako první to pociťují játra, která kolabují již po třech dnech. U nemocných jedinců to může být ještě dřív. A jaké jsou další příznaky dehydratace?

  • vysušené rty
  • zprvu tmavě žlutá moč přecházející až do oranžové, zapáchá (při silnější dehydrataci již k močení nedochází)
  • únava
  • zvracení
  • promodralá kůže
  • bolesti hlavy
  • zmatení, mdloby
  • křeče
  • nízký tlak

Pokud je tělo silně dehydratované, orgány v těle se začnou přehřívat a dojde k jejich poškození. Nedostatek vody brzy pocítíte i na kloubech, chůze a veškerý pohyb se stává bolestivým. Navíc člověk nemůže nic jíst, protože bez vody se mu netvoří sliny a ani žaludek nepracuje tak, jak má. Nemluvě o očích, které opuchnou a pálí.

Ani bez spánku to nejde

I spánek patří mezi naše základní potřeby. Asi sami víte, jak se cítíte, pokud se dostatečně nevyspíte. Jste bez nálady, rozladění, je vám zima… spánková deprivace má však nepříznivý vliv na celý náš organismus.

Pokud delší dobu nespíte, pociťuje to především mozek. Po několika dnech beze spánku mohou přijít halucinace, ztráta paměti, orientace a vůbec vlády nad svým tělem. K tomu se přidávají úporné bolesti hlavy. Tělo si říká o svůj čas na regeneraci a pokud mu ho nedodáte, oslabujete i svůj imunitní systém.

Pokud míváte problémy s nespavostí, zkuste pár tipů, jak spánek zlepšit.

Víte, jaký je nespací rekord, tedy jak dlouho člověk vydržel v kuse nespat? Celých 11 dní a to bez použití jakýchkoliv stimulačních preparátů. Ne nadarmo se ale právě upírání spánku používalo i jako mučící nástroj v minulých érách.

Jsou lidé, co jíst ani pít nepotřebují

Nejen na internetu můžete narazit na jedince, kteří ke svému životu vodu a jídlo údajně nepotřebují. A to proto, že se živí pránou, tedy vesmírnou energií, z které čerpají veškeré živiny.

V roce 2011 do Čech zavítal známý zastánce božské stravy Henri Monfort. Přijel na pozvání herce Jaroslava Duška. Francouz podle svého tvrzení nejí již devět let, ale občas se napije vody. Práně přisuzuje takové schopnosti, že v její souvislosti mluví i o nesmrtelnosti.

Opravdu jíst a pít nepotřebují?

Prozatím neexistují žádné vědecké důkazy, které by potvrdily či vyvrátily možnost pránické výživy. Jogín Prahlad Jani se jako jeden z mála sice podrobil lékařskému vyšetření, ale například Henri Monfort tvrdí, že se nikdy do rukou odborníků nesvěří.

Jasmuheen, velká vyznavačka prány a její propagátorka, chtěla názorně předvést, že pít a jíst opravdu nepotřebuje. Nechala se proto zavřít do hotelového pokoje, kde byla neustále v záběru kamer. Experiment měl trvat čtrnáct dní, musel být ale ukončen po čtyřech. Důvodem byla zjevná dehydratace a nebezpečí selhání ledvin. Dohlížející doktorka tak pokus ukončila. Jasmuheen svalovala svůj neúspěch na prostředí hotelového pokoje, již to vyvolává řadu pochybností.   

Místo hladovění uděláte lépe, když tělu dodáte vše, co potřebuje pro správné fungování. Třeba formou zdravých svačinek.