Jak silné mohou být doopravdy naše myšlenky? Na to se podíváme v dnešním článku. Za několik let zkoumání a praxe tohoto zajímavého způsobu fungování jsem došla k určitým dějům, které v souvislosti s myšlením nastávají.
Síla myšlenek má určitá pravidla:
- Díky myšlenkám mohu mít cokoli chci, pokud s nimi umím pracovat.
- Abyste dostali to, co opravdu chcete, je třeba to na co myslíte prožít a dát myšlence emoce – představit si, že se to děje právě teď a jak byste se v tu chvíli cítili. Tedy myšlenka plus emoce se rovná ději, který nastane.
- Snadno to bohužel funguje v negativních dějích, jelikož jestliže se něčeho bojíme nebo nás něco štve – myslíme na to, dáváme tomu emoci strachu – tím myšlenku prožíváme.
- Nestačí jednou si něco pomyslet a čekat že to jentak přijde. I s myšlením se musí pracovat, aby neslo výsledky. Je to stejné jako s tím strachem, jen je třeba do vzorce dosadit pozitivní myšlenku a prožít v sobě pozitivní emoci.
- Je těžké skloubit přesvědčení, že si myšlenkou mohu přitáhnout cokoli chci, s dnešním světem, kdy nám neustále do cesty vstupují překážky, jako je zdražování všeho potřebného k žití, náročná práce, systém, chování našich blízkých nebo cizích lidí.
- Okolnosti nám mohou do hlavy nasazovat, že my sami si život ovlinit nemůžeme. To není ale pravda.
- My nemůžeme ovlivnit okolnosti, ale můžeme ovlivnit to, jak se k situacím postavíme. Můžeme být buď oběť – ze situace být špatní, stěžovat si, mít obavy. Nebo budeme tvůrce – přijmeme situaci, která nastala, i když je negativní, děje se z nějakého důvodu a přinese nám něco pozitivního. Vše můžeme ovlivnit.
- Zodpovědnost za svůj život máme jen a jen my sami.
- Můžeme si přitáhnout dostatek peněz, práci, kterou budeme milovat, i třeba šťastné partnerství. Také se lze zaměřit na maličkosti typu volné parkovací místo, dovolená od práce, výlet k moři apod… Abychom to ale dokázali museli bychom se vzdát ega, které nám často nedovoluje nebát se, či ignorovat věci, které se nám nelíbí.
Jak dostat to, co chcete a ne to, co nechcete?
Silou přitažlivosti myšlenek. Už jen z logiky věci vyplývá, že čím více nad něčím přemýšlíme, dáváme tomu pozornost. To znamená, že do dané věci vkládáme naší energii.
Pokud se jedná o negativní myšlenku, jako třeba strach, obava z něčeho nebo i pouhé – sakra zapomněla jsem zaplatit složenku -, bude nás tento druh myšlenek vyčerpávat, jelikož nás nijak nenaplňuje a pouze vydáváme naši energii vniveč.
Například tím, že se o někoho budeme bát, nepomůžeme jemu ani sobě. Věci se dějí i bez našeho přičinění, proto je lepší danému člověku a životu důvěřovat.
Nechat věci plynout, být. To je ovšem těžké, obzvlášť pro lidi, kteří vyrůstali v tom, že se o ně rodiče přehnaně báli a s dobou mobilních telefonů přišla i povinnost být neustále v kontaktu a hlásit se.
Je to těžké např. pro ty, kteří získali dojem, že v podniku, kde jsou sice nešťastní, mají jistotu zaměstnání a proto raději nebudou hledat nové, ve kterém by mohli být štastní. Jelikož věří iluzi – svému strachu, že by mohli zůstat nezaměstnaní.
Důležitá myšlenka je to, že strach je pouze iluze.
Je to představa o něčem, co se reálně teď a tady neděje. Strach je do určité míry zdravý, chrání nás, slouží k pudu sebezáchovy, ale pokud to s ním přeženeme, může nám pěkně škodit a nejen nám.
Čím víc strachu do nějaké události vkládáme, tím zvyšujeme šanci, že se to, čeho se bojíme, doopravdy uskuteční. Právě kvůli tomu, že do strachové myšlenky vnášíme naší energii tím, že se jí stále zaobíráme. Naším zájmem o danou myšlenku se kumuluje více energie a tím se pak myšlenka může zhmotnit a stát se realitou.
Obecně častěji přemýšlíme nad negativními věcmi, které nás trápí, než nad tím, co nás dnes potěšilo. Negativním myšlením se zbytečně uvádíme do depresí. Lidi mají většinou takovou zkušenost, že se jim často dějí negativní věci aniž by si uvědomovali, že je to důsledkem jejich myšlení, a tak mají problém uvěřit tomu, že myšlením lze dosáhnout štěstí a pozitivních událostí.
Často se necháváme ovlivnit myšlenkami lidí kolem nás.
Naše rodiče a prarodiče se nás v dobrém úmyslu snaží chránit a tak nám říkají – je zima, obleč se, abys nenastydl, nebo nelez do té studené vody, prochladneš a budeš mít zánět močových cest, víš, že na to trpíš, nejez to, víš, že je ti po tom zle, zvládneš to odřídit tak daleko? Venku se udělala hustá mlha…
Jenže my bychom nenastydli, neprochladli, ani by nám nebylo blbě, ani by nás nenapadlo, že to neodřídíme, pokud by to naše okolí nevyslovilo nahlas.
Jenže v moment, kdy něco takového naše babička nebo matka řeknou, se nás to dotkne a my o tom začneme přemýšlet. I když nám vadí jejich poučky a víme, že nemají pravdu, máme v genech zakořeněný program, že ony mají pravdu vždy. A tím už jejich myšlenku pouštíme ke svému tělu a přebíráme ji za svou. Nakonec třeba opravdu lehneme s rýmou.
Představte si, že vidíte dítě, které běží a ustaraně si v hlavě přehrajete, jak padá na zem. No a ono opravdu spadne. Právě proto, že Vaše myšlenka byla tak silně prožitá, že se to skutečně stalo.
Jak se takovým, sice dobře myšleným, ale negativním myšlenkám ubránit?
Můžeme se těmto vyřčeným dějům také naučit bránit, aby se nestali. Stačí nevzít cizí poznámku vážně, nezabývat se jí, nepustit si ji k tělu a jen se jí zasmát. Ne posměšně, ale tak, že ji obrátíme v pozitivní. Úsměv samotný ihned transformuje naše myšlenky tam, kam potřebujeme.
Jak to funguje s chronickými problémy?
Částečně je problém to, že jsou často psychosomatické – mají psychickou příčinu, takže je nevyřeší pouhé zaléčení prášky nebo bylinami. Rozlouskne je vyřešení psychické příčiny, která je spustila a to je velmi těžké.
Může ale také pomoci práce se silou myslenek. Často se bohužel stane, že člověk, kterému se opakovaně objevují například záněty močového měchýře, bolesti zad, alergie, astmata apod., vezme tyto problémy za své v tom smyslu, že rezignuje na jejich řešení a bere to tak, že jsou jeho součástí.
Ono to tak do určité míry je. Ale opět je důležitá ta míra. Nemoce (NE-MOC – nemít moc) se dějí vždy z nějakého důvodu. Buď přijdou, jelikož naše tělo řeklo stop, potřebuju si odpočinout nebo se dějí z jiných psychosomatických důvodů, např. z toxických vztahů, negativního myšlení apod…
Danou věc, která se v našem těle děje je potřeba přijmout a smířit se s ní. Smířit se s tím, že v našem těle existuje a funguje. Je také dobré nenazývat ji problémem. Smíření je totiž nesmírně osvobozující a můžete díky němu ulevit sobě i okolí.
Pokud nevíte jak na to, můžete si to udělat třeba jako rituál. Sednout si, pustit si hezkou hudbu, udělat příjemné a nerušené prostředí a svůj daný „problém“ si představit…. Jak vypadá a kde v těle ho máte? Pak si v duchu nebo nahlas řekněte, že tu danou věc ve svém tělem přijímáte a smiřujete se s ní. Vyšlete tam tuto myšlenku.
Můžete také poprosit, aby z Vašeho těla nemoc odešla, že už ji nepotřebujete. Už jen tímto rituálem si v hlavě nastavíte, že je vše v pořádku. Vyslali jste k nemoci láskyplné myšlenky. Je lepší udělat rituál několikrát, třeba pár dní po sobě, abyste si vědomí toho, že jste smíření, naprogramovali do Vaší mysli.
Pokud se se situací smíříte, nemáte už tendence s ní bojovat. Tím pádem se Vám bude i snáz řešit. Smíření můžete samozřejmě udělat jakkoli po svém, klidně v posilovně, v práci při chvíli klidu, při plavání, ve sprše apod.
Pokud nejste senzitivní typ člověka, který medituje apod, přizpůsobte si to, jak to Vám vyhovuje a rozhodně se do ničeho nenuťte. Síla přitažlivosti myšlenek je tak velká, jak silně myšlenku prožívám. Pokud tedy děláte cokoli z povinnosti nebo donucení, nemá to žádný efekt.
Jak nastavit hlavu na pozitivní myšlení?
Na to je jen jedna dobrá rada – žít tady a teď, být vědomě v přítomnosti a vše dělat vědomě. Nenechat se unášet představami a iluzemi o tom, co bych mohl dělat jinak, jak se vyvine určitá událost apod… Minulost i budoucnost nejsou tolik podstatné jako přítomný moment. Minulost nás sice jistým způsobem definuje, ale je to opravdu minulost. Budoucnost jsou pouze naše představy a plány.
Proto pokud se něčeho bojíme, musíme si uvědomit, že se bojíme pouze našich představ a domněnek. V přítomném okamžiku se nic z toho, čeho se bojíme, neděje.
Pokud budeme udržovat naši mysl v tomto uvědomění a budeme se opravdu soustředit jen na to, co se děje v přítomné chvíli, velmi se nám uleví. Nic totiž není tak osvobozující jako uvědomění si existence přítomného okamžiku tady a teď. Nic jiného totiž neexistuje. Čas je stvořením člověka, aby si usnadnil život. Využívejme ho tedy a nenechme se jím zbytečně stresovat.
Pozitivní myšlení znamená:
Žít tady a teď a být naprosto vědomý při činnostech, které zrovna děláme. Takzvaně nejet na automat, ale uvědomovat si naše činy, slova, chování, na co zrovna myslíme a vědomě to měnit k lepšímu.
Těmito aspekty můžeme vylepšit ve svém životě mnoho věcí, například komunikaci, vztahy, své zdraví. Pokud víme, že musíme dělat něco co neděláme rádi, nedělat to. Nebo si to přizpůsobit tak, aby nám z toho bylo dobře. Starat se o svoje myšlení – uvědomovat si, jak přemýšlím, takový mám život – to je jedním ze základních principů spokojeného života.
Síla pozitivních myšlenek je dostupná opravdu každému, kdo se otevře jí a začne důvěřovat. Ono se může zdát, že je to jen fantasie, kouzla. No ono to tak doopravdy je, když se nad tím zamyslíme. Nejvíce je to ale naše vnitřní síla, trénink, důvěra a kvantová fyzika.
