Konec Excelu aneb jak firmy digitalizují sběr dat o uhlíkové stopě

Máte v počítači tabulku s podobným názvem jako uhlikova_stopa_2024_final_v3.xlsx? Nejste sami. Čtyřicet procent českých firem řeší výpočet uhlíkové stopy přesně takhle.

Excel je skvělý nástroj na spoustu věcí. Jenže sběr dat o uhlíkové stopě do téhle kategorie nepatří. Data jsou rozházená po odděleních, každý je má v jiném formátu a jednou za rok to celé někdo musí dát dohromady. ESG reporting se přitom rychle mění z dobrovolné iniciativy na standardní firemní proces. A tabulka na to často nestačí.

ESG reporting je datový problém

ESG reporting není primárně o tom, být zelená firma.

Je to o tom, mít správná data, ve správném formátu, dohledatelně uložená a připravená k předložení auditorovi, bance nebo odběrateli.

Firmy přecházejí od tabulek k automatizovaným systémům ne kvůli regulaci, ale proto, že ruční procesy přestávají fungovat.

Proč Excel na ESG reporting nestačí?

Uhlíková stopa firmy zahrnuje emise ze tří oblastí, kterým se říká Scope 1, 2 a 3.

• Scope 1 jsou přímé emise z vlastní výroby nebo firemních aut.
• Scope 2 pokrývá nepřímé emise z nakupované energie.
• Scope 3 je nejnáročnější část, která sleduje celý dodavatelský řetězec od nákupu materiálu až po dojíždění zaměstnanců.

Data pro výpočet přicházejí z nákupu, logistiky, HR i facility managementu. Dát je dohromady v Excelu znamená koordinovat desítky lidí, slaďovat formáty a spoléhat na to, že každý vyplnil správnou verzi souboru.

A právě tady Excel přestává stačit.

Sběr dat musí být systematický a ověřitelný. Metodologie musí odpovídat mezinárodním standardům jako GHG protokol nebo ISO 14064. Reporty sestavované ručně často vyžadují rozsáhlé doplňování a kontrolu při auditu, která stojí čas i peníze.

Jak na tom jsou české firmy?

Data ukazují, že většina firem je zatím na začátku. Podle průzkumu mezi českými podniky (BusinessInfo.cz, 2024):

Jen 16 % firem aktivně pracuje na automatizaci. Regulace se přitom bude dál rozšiřovat.

Průzkum z podzimu 2025 potvrzuje, že firmy vnímají náročnost měření ESG dat a tvorby reportů jako jednu z hlavních bariér a právě to je důvod, proč stále více sahají po externích expertech a digitálních nástrojích.

Kdo musí reportovat a kdy?

První vlna povinného ESG reportingu se týká největších firem nad 500 zaměstnanců, které reportují již za rok 2024. Ostatní velké podniky nad 250 zaměstnanců měly původně začít v roce 2025, kvůli tzv. Omnibus balíčku, který byl přijat v dubnu 2025, se ale jejich povinnost odložila na rok 2027. Malé a střední podniky obchodované na burze mají povinnost od roku 2028.

Ostatní malé a střední firmy přímou povinnost zatím nemají. Tlak ale přichází odjinud. Pokud dodáváte větším odběratelům nebo exportujete, budou po vás data o uhlíkové stopě vyžadovat. Stejně tak banka při žádosti o úvěr.

Firmy, které se na to připraví dřív, mají výhodu. Nejen regulační.

Co automatizace skutečně přináší?

Firmy přecházejí na specializované nástroje hlavně proto, že chtějí mít data na jednom místě a neřešit je jednou ročně pod tlakem. Konkrétní přínosy jsou rychle vidět:

• všechna ESG data na jednom místě, která je možné sdílet napříč odděleními i směrem k dodavatelům,
• průběžný sběr dat místo každoroční záchranné akce,
• dohledatelnou historii každého datového bodu pro potřeby auditu,
• automatický přepočet emisí na ekvivalent CO₂ podle platných standardů,
• výstupy připravené rovnou pro reporting, certifikáty nebo jednání s bankou.

To se promítá do méně hodin pro controlling, rychlejšího auditu a přístupu k financování. Firmy dnes řeší nejen výpočet uhlíkové stopy, ale i dlouhodobý management ESG dat. Banky i odběratelé hodnotí připravenost firmy pracovat s daty. A to se propisuje do hodnocení i do obchodních podmínek.

Od tabulky k nástroji

Jedním z nástrojů, který na tento problém přímo odpovídá, je česká aplikace esgrovia. Vznikla v roce 2023 ve spolupráci s Fakultou managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Zaměřuje se na malé a střední firmy, pro které je orientace v ESG problematice nejnáročnější.

Firma si může uhlíkovou stopu spočítat samostatně nebo s pomocí metodických tabulek s nápovědou. Výsledkem není jen číslo. Firma dostane přehled o tom, kde emise vznikají a kde má největší prostor ke zlepšení. Správnost výpočtu může potvrdit certifikát, který vydává partner z Vysoké školy báňské v Ostravě.

Aplikace navíc zvládá výpočet uhlíkové stopy konkrétního produktu, napojení vlastních emisních faktorů a poloautomatizovaný výstup reportu udržitelnosti podle ESRS.

Pro ty, kteří chtějí automatizovaný esg reporting vyzkoušet, nabízí esgrovia bezplatnou webovou kalkulačku. Po zadání základních dat o spotřebě energií, dopravě nebo odpadech získá firma orientační výpočet okamžitě.

Začít dřív se vyplatí

Firmy obvykle nezahazují Excel přes noc. Většina úspěšných projektů začíná tím, že si nejdřív udělají pořádek v datech a postupně přesouvají sběr do systému, který auditor může skutečně zkontrolovat.

Firmy, které začnou dříve, mají náskok při auditech, při jednáních s bankami i u odběratelů, kteří data o uhlíkové stopě svých dodavatelů potřebují pro vlastní reporting. Regulace se bude rozšiřovat. Otázka je jen, jestli firma bude připravená, nebo bude dohánět.

Prvním krokem bývá orientační výpočet uhlíkové stopy, který firmě ukáže, kde emise vznikají a kde jsou největší rezervy. Zdarma ho najdete na webu esgrovia.

Zdroje:

BusinessInfo.cz – Dostupné z: https://www.businessinfo.cz

TZB-info – Dostupné z: https://www.tzb-info.cz

Právní prostor – Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz

ROSE Europe – Dostupné z: https://roseeurope.eu

esgrovia – Dostupné z: https://www.esgrovia.com

Byznys a udržitelnost – Dostupné z: https://byznysudrzitelnost.cz

Změna k lepšímu, Fair Venture, Ekonews – Dostupné z: https://www.klepsimu.cz