Ostružiny jsou nejdostupnější lesní ovoce, jaké u nás roste. Na rozdíl od borůvek nebo malin je najdete prakticky na každé mezi, u lesních cest i na okrajích polí, a to od července do září. A nutričně si s dražšími bobulovinami nijak nezadají.

Vitamíny a živiny v ostružinách

Ve 100 g ostružin je zhruba 43 kcal, přes 5 g vlákniny a k tomu:

  • Vitamin C zhruba 21 mg, tedy čtvrtina denní dávky
  • Vitamin K ve významném množství
  • Vitamin E a mangan
  • Antokyany, které dávají plodům tmavou barvu a působí antioxidačně
  • Elagovou kyselinu, zkoumanou pro protizánětlivé účinky
  • Malé množství železa

Ostružiny a zdraví

Hlavní přínos je kombinace vysokého obsahu vlákniny a antioxidantů při nízkém obsahu cukru. Vláknina podporuje trávení a sytost, antokyany pomáhají tělu zvládat oxidační stres. Ostružiny mají také nízký glykemický index, takže se hodí i při hlídání glykemie. Semínka jsou nestravitelná, ale právě ta tvoří velkou část vlákniny.

Kdy a kde sbírat

Planě rostoucí ostružiny dozrávají od konce července do září, vrchol je obvykle v srpnu. Zralý plod je celý černý, lesklý a odpadne při lehkém zatažení. Pokud musíte táhnout, ještě nedozrál a bude kyselý. Sbírejte dál od frekventovaných silnic a nesbírejte plody nízko u země podél cest, kudy chodí zvířata.

Jak zpracovat ostružiny

Ostružiny se rychle kazí, po sběru je zpracujte do dvou dnů. Neomývejte je předem, natáhnou vodu a rozpadnou se.

  1. Mražení: rozložte plody na plech v jedné vrstvě, zamrazte a teprve pak přesypte do sáčku. Nespojí se do bloku.
  2. Džem: 1 kg plodů, 500 g želírovacího cukru, šťáva z citronu. Vařte 5 až 10 minut a plňte do sklenic. Pokud vám vadí semínka, protlačte přes síto.
  3. Sirup: plody rozmačkejte, nechte přes noc odstát, sceďte a smíchejte s cukrem 1:1, krátce provařte.
  4. Sušení: při teplotě do 45 stupňů, sušené ostružiny se hodí do müsli.
  5. Ostružinové víno a likér: plody zalité alkoholem s cukrem, macerace čtyři až šest týdnů.

Pěstování: jak a kdy stříhat ostružiny

Klíčová věc, kterou hodně zahrádkářů podcení: ostružiník plodí na dvouletých výhonech. Letos vyrostlý výhon dá úrodu příští rok a pak už nikdy.

  • Kdy stříhat: hned po sklizni, tedy na konci léta nebo začátkem podzimu. Případně brzy na jaře před rašením.
  • Co odstranit: všechny výhony, které letos plodily, seřízněte u země. Poznáte je podle dřevnatějšího, šedavého vzhledu.
  • Co nechat: šest až osm nejsilnějších letošních výhonů, ty ponesou příští úrodu. Slabé vyřežte.
  • Zkrácení: ponechané výhony zkraťte na zhruba 1,5 až 2 metry, aby lépe větvily.

Konstrukce na ostružiny

Bez opory se ostružiník změní v neprostupné houští. Nejběžnější je drátěnka: dva sloupky a mezi nimi tři až čtyři vodorovné dráty ve výškách zhruba 50, 100 a 150 cm. Osvědčený trik je vést loňské plodící výhony na jednu stranu a letošní nové na druhou. Sklizeň i řez jsou pak výrazně jednodušší, protože hned víte, co odstřihnout.

Může pes ostružiny?

Ano, ostružiny psům nevadí a v malém množství jsou pro ně bezpečné, dokonce jim dodají vlákninu a antioxidanty. Podávejte je jen jako občasnou pochoutku, pár kusů denně. Větší množství může způsobit průjem kvůli obsahu vlákniny a přírodních cukrů. Pozor spíš na trnité šlahouny, o které se pes může poranit.

Sezóna

Planě rostoucí ostružiny sbírejte v srpnu a září. Kulturní beztrnné odrůdy na zahradě plodí už od července a u remontantních odrůd sklizeň vydrží až do prvních mrazíků.

Ve stejné době zraje aronie, o měsíc později rakytník a šípky.