Rakytník řešetlákový je nejcennější ovoce, které u nás roste, a přitom ho většina lidí nikdy neochutnala. Oranžové bobule obsahují několikanásobek vitaminu C oproti citrusům a vzácnou omega-7 mastnou kyselinu, kterou jinde v běžné stravě prakticky nenajdete.

Rakytník řešetlákový: co to je

Hippophae rhamnoides je trnitý keř dorůstající až čtyř metrů. Je extrémně otužilý, snáší mrazy i slaný vzduch a roste i v písčité půdě, kde jiné ovoce neuspěje. V Česku ho najdete na zahradách i ve výsadbách podél silnic. Plody jsou sytě oranžové, těsně nasazené na větvích mezi ostny.

Živiny a účinky rakytníku

Nutričně je rakytník výjimečný hned v několika ohledech:

  • Vitamin C: řádově 200 až 900 mg na 100 g podle odrůdy, tedy mnohonásobně víc než citrony
  • Vitamin E: patří k nejbohatším ovocným zdrojům
  • Vitamin A ve formě karotenoidů, které dávají plodům oranžovou barvu
  • Omega-7 (kyselina palmitolejová) v oleji ze semen i dužiny, zkoumaná v souvislosti se sliznicemi a pokožkou
  • Flavonoidy a fytosteroly

Rakytníkový olej se tradičně používá zevně na popáleniny a podrážděnou pokožku. Vnitřně se rakytník bere hlavně jako podpora imunity v chladném období, kdy zároveň klesá tvorba vitaminu D a tělo potřebuje víc podpory.

Lze jíst syrový rakytník?

Ano, syrový rakytník je jedlý a není jedovatý. Problém je chuť: je extrémně kyselý a mírně natrpklý, takže surové plody snese málokdo víc než pár kusů. Pokud chcete maximum vitaminu C, snězte pár bobulí čerstvých, jinak sáhněte po zpracování. Syrové plody se dobře hodí rozmačkat do jogurtu nebo ovesné kaše, kde je kyselost vyvážená.

Jak zpracovat rakytník

Sklizeň je nejnáročnější část. Keř má ostré trny a plody se snadno rozmáčknou. Osvědčený postup je odstřihnout celé větvičky s plody, zamrazit je a teprve pak zmrzlé bobule setřást. Odpadnou samy a zůstanou celé.

  1. Mražení: nejšetrnější způsob, zachová prakticky všechny vitaminy. Mražený rakytník vydrží rok.
  2. Šťáva: plody rozmixujte a přeceďte přes plátno. Šťáva je velmi kyselá, ředí se vodou nebo se sladí medem.
  3. Sirup: šťávu smíchejte s cukrem v poměru zhruba 1:1 a jen krátce prohřejte, nevařte dlouho, ať nezničíte vitamin C.
  4. Sušení: při teplotě do 40 stupňů, sušené plody se hodí do čajových směsí.

Mražený rakytník: recepty

Mražené plody nemusíte rozmrazovat. Hodí se přímo do smoothie s banánem, který kyselost vyváží, do domácího sorbetu nebo rozmixované s medem jako pomazánka na pečivo. Klasikou je také horký nápoj: lžíci rozmačkaných plodů zalijte vodou o teplotě kolem 60 stupňů, přidejte med a zázvor.

Pěstování rakytníku

Klíčová informace, na kterou se často zapomíná: rakytník je dvoudomá rostlina. To znamená, že potřebujete samičí keř, který plodí, a zároveň samčí keř, který opyluje. Bez samčí rostliny v okolí nesklidíte nic. Obvyklý poměr je jeden samec na pět až šest samic. Rakytník vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu a v podstatě žádnou péči. Plodit začíná třetím až čtvrtým rokem.

Nežádoucí účinky

Rakytník je pro většinu lidí bezpečný. Vysoká kyselost ale může dráždit žaludek, zejména při refluxu nebo žaludečních vředech. Kvůli obsahu vitaminu K je na místě opatrnost při užívání léků na ředění krve. Rakytníkový olej ve velkém množství může mít mírně projímavý účinek.

Kdy sklízet

Plody dozrávají od konce srpna do října. Sytě oranžová barva a měkkost při stisknutí značí zralost. Na keři vydrží dlouho, klidně až do zimy, a mráz jim chuťově prospívá.

Rakytník je spolu s šípky nejlepší tuzemský zdroj vitaminu C na zimu. Podobně antioxidačně silná je aronie, která zraje o něco dřív.