Rebarbora je botanicky zelenina, ale v kuchyni se chová jako ovoce. Jedí se z ní jen dužnaté řapíky, protože listy obsahují tolik kyseliny šťavelové, že jsou jedovaté. Je to jedna z prvních jarních surovin, ze které se dá udělat sladký moučník.
Kdy se pěstuje
Rebarbora pochází z Asie, konkrétně z oblasti Sibiře a Číny, kde se původně pěstovala pro léčivé účinky kořene. Jako potravina se v Evropě prosadila teprve v 18. století. Je to vytrvalá rostlina, která na jednom místě vydrží deset i patnáct let. Potřebuje hlubokou živnou půdu a dostatek vláhy, jinak řapíky zůstanou tenké.
Sklizeň probíhá od dubna do konce června. Po červnu se sklízet přestává, aby rostlina nabrala sílu na příští rok, a zároveň v pozdějších řapících stoupá obsah kyseliny šťavelové.
Řapíky se netrhají nožem, ale vykrucují tahem ze země. Řez by v rostlině zůstal jako otevřená rána.
Živiny a proč ji jíst
Sto gramů syrové rebarbory má jen 21 kcal, protože obsahuje minimum cukru. Právě proto se vždy dochucuje. Nutričně tedy rebarbora nepatří k rekordmanům. Její hodnota je spíš v tom, že přijde v době, kdy jiné domácí ovoce ještě není, a v obsahu vlákniny.
S čím kombinovat
Kyselost rebarbory potřebuje protiváhu, proto se tradičně kombinuje s jahodami. Není to jen chuťová shoda, obě suroviny dozrávají ve stejnou dobu. Výborně funguje také se skořicí a jablky, s vanilkou a s pomerančovou kůrou. Do slaných jídel se hodí ke kachně a vepřovému, kde nahradí brusinky.
Kvůli šťavelanům se nedoporučuje kombinovat rebarboru s mléčnými výrobky jako hlavním zdrojem vápníku ve stejném jídle. V praxi ale běžná porce koláče se šlehačkou problém nedělá.
Recepty z rebarbory
Rebarborový koláč
Nejhledanější způsob zpracování. Nakrájené řapíky nechte půl hodiny odležet s cukrem, aby pustily šťávu, kterou pak slijte, jinak koláč zvlhne.
Na plech rozetřete třené nebo kynuté těsto, rozložte rebarboru a posypte drobenkou. Pečte 35 minut na 180 stupních.
Osvědčuje se pod rebarboru nasypat lžíci krupice nebo strouhanky, která přebytečnou šťávu nasákne.
Rebarborový kompot
Nakrájené řapíky povařte v cukerném nálevu pět až sedm minut, déle ne, jinak se rozpadnou na kaši.
Přidejte kousek vanilkového lusku nebo skořici. Kompot se hodí k tvarohu, jogurtu i jako náplň do buchet.
Rebarborová marmeláda
Rebarbora obsahuje málo pektinu, proto se kombinuje s jablky nebo se použije želírovací cukr. Poměr rebarbory a cukru zhruba 1:0,6, vařte dvacet minut.
Rebarborový sirup
Nakrájené řapíky zalijte vodou, povařte, sceďte a šťávu svařte s cukrem. Sirup má výraznou růžovou barvu a nakyslou chuť, která se hodí do limonád.
Skladování a zpracování
Čerstvé řapíky vydrží v lednici zabalené ve fólii zhruba týden. Listy odstraňte hned po sklizni, odsávají z řapíků vlhkost. Loupat rebarboru je potřeba jen u starších a silnějších řapíků, kde je slupka vláknitá. Mladé jarní řapíky se používají celé.
Na zamrazení nakrájejte řapíky na kousky a zamrazte je volně na plechu, teprve pak přesypte do sáčku. Po rozmrazení jsou měkčí, takže se hodí do koláčů a kompotů.
Zajímavosti a tipy
Listy jsou jedovaté. Obsahují vysokou koncentraci kyseliny šťavelové a dalších látek. Za druhé světové války se v Británii doporučovaly jako náhrada zeleniny a došlo k otravám. Na kompost je dát můžete, do jídla nikdy.
Po červnu už nesklízet. V pozdních řapících obsah šťavelanů stoupá a rostlina potřebuje regenerovat.
Zelená není nezralá. Barva řapíků závisí na odrůdě, ne na zralosti. Červené odrůdy jsou obvykle sladší, zelené výnosnější.
Kalorie. Syrová má 21 kcal na 100 g, ale s cukrem v koláči se hodnota několikanásobně zvýší.
Šťavelany a ledviny. Při sklonu ke šťavelanovým ledvinovým kamenům jezte rebarboru s mírou, podobně jako špenát.
Ve stejné době jako rebarbora dozrávají chřest a jahody, se kterými se výborně kombinuje.
