Také máte pocit, že když někdo není na sociálních sítích a internetu dostatečně vidět, jako by nebyl? Zakládáte si na své online identitě a nesmí vám uniknout nic, co se na síti šustne?

Dobrý sluha, špatný pán

Na první pohled se zdá, že díky sociálním sítím a internetu jsou si lidé blíž, snadněji komunikují a všechno je tak nějak lehčí. Prostřednictvím moderních technologií navíc můžete být téměř neustále online. A mít tak o všem přehled. Jenže právě tato skutečnost skrývá nebezpečí. Slyšeli jste už o syndromu FoMO?

Co když něco prošvihnu?

Zkratka FoMO vznikla z anglického výrazu Fear of Missing Out. Přeložit si ho můžeme jako strach z promeškání. Znamená to, že lidé mají neustálou potřebu kontrolovat svůj chytrý telefon, tablet, počítač či alespoň chytré hodinky.

Zprávy, Facebook, Instagram, e-maily a mnoho dalších platforem. O všem musíte mít přehled a ideálně i ihned odpovědět, případně se zapojit třeba do diskuze. A když to neuděláte, přichází špatná nálada a nervozita.

Syndrom FoMO si můžeme definovat jako neustálý strach, že ostatní lidé prožívají něco zajímavého, u čeho nejsme. Obavy, že vám unikne zajímavý zážitek, nebo třeba nový sociální kontakt. FoMO se týká především mladší a střední generace. Některé zdroje udávají, že se objevuje nejčastěji u lidí ve věkovém rozmezí 18-33 let.

Není to jen otázka poslední doby

Možná vás napadne, že syndrom FoMO je problémem posledních několika let, kdy jsou sítě na vzestupu, poprvé ho však popsal již v roce 1996 marketingový stratég Dan Herman. Dříve jsme se podle něho srovnávali se svými sousedy, dnes s celým světem.

Míří na naše základní potřeby

Není to však jen strach, že něco propásneme. Syndrom těží i z našich základních potřeb. Jednou z nich je pocit sounáležitosti, touha někam patřit. A právě tuto potřebu sociální sítě zdánlivě naplňují. Díky nim máte spoustu přátel, někam patříte.

Na druhou stranu nám internet umožňuje vše si tak trochu přikrášlit, být lepším a zajímavějším než v šedivé realitě. Pokud tedy sledujete stále jen tuto umělou dokonalost, zákonitě se objeví pocity méněcennosti a nespokojenosti se svým vlastním životem. Člověk pak nedělá nic jiného, než že sleduje a porovnává… a tak stále dokola.

Často se za svými profily schováváme. I když někdy by bylo snadnější překonat stydlivost.

Jak poznám, že jsem „FoMO“?

Máte pochybnosti, zda to s internetem a jeho sledováním přeháníte? Pokud se v níže popsaných tvrzeních vidíte, možná je načase zbystřit:

  • stýkáte se se svými přáteli téměř výhradně online
  • cítíte nervozitu a úzkost, pokud se nemůžete připojit k internetu
  • kontrolujete své účty častěji než jednou za čtvrt hodiny
  • zažíváte pocity méněcennosti, když vidíte, jak žijí vaši známí na sociálních sítích
  • děláte něco jen proto, abyste to pak sdíleli na síti (vaření, sport, kreativní činnost)

Projevy závislosti, i když se nejedná o závislost látkovou (jako je tomu třeba u alkoholu), mohou být i fyzické. Může se dostavit bušení srdce či pocení a třes těla. Tedy stavy, které jsou podobné abstinenčním příznakům při užívání jiných drog.

Na internetu je přece každý!

Především ti, kteří mají se závislostí na internetu problémy, se ohrazují tím, že online jsme přece všichni. To je sice pravda, ale pokud člověk překročí hranici bezpečného užívání a opravdu bojuje se syndromem FoMO, má to vliv na celý jeho život:

Velmi trpí především mezilidské vztahy. I když je totiž jedinec fyzicky přítomen například u večeře s rodinou, objevuje se roztěkanost a nezájem o přítomný okamžik. Často pak nedá člověk telefon z ruky ani při jídle, vnímá vše okolo jen napůl.

Na vztahy má vliv i špatná nálada, úzkosti a deprese. Ty pramení ze sledování většinou fiktivních úspěchů, kterými se ostatní pyšní na sítích. Navíc se zdá, jako by všichni ostatní prožívali zajímavější a dobrodružnější životy a vy jen sedíte doma.

Jak z toho ven?

Náš mozek není stavěný na přemíru informací, které mu internet neustále poskytuje. Potřebuje čas vše zpracovat a to ideálně v klidu. I z toho důvodu je vhodné nebýt stále jen online. Jenže pro někoho už je to možná problém. Jak tedy z bludného kruhu?

  • choďte co nejvíce ven, podnikejte různé věci, aniž byste je pak někde prezentovali (zkuste se třeba otužovat)
  • připusťte si, že stejně nikdy nebudete vědět o všem, co se kde šustne (a že to vůbec nevadí)
  • dnes existují různé aplikace, které sledují, jak dlouho trávíte čas na sociálních sítích a internetu
  • starejte se nejen o to, jak vypadáte, ale i o svou duševní hygienu

Když překročíte hranici

I když si vše výše řečené opakujete stále dokola, nedokážete odložit mobil z ruky? Tak jako je tomu u jiných závislostí, někdy na to už člověk sám nestačí. V tom případě je načase vyhledat odborníka – psychologa.

FoMO nebo FoJO?

Setkat se můžete i se zkratkou FoBO. Fear of Better Options. Ta označuje strach, který nám nedovolí dělat těžká a závažná rozhodnutí. Protože co kdybychom se rozhodli špatně…

Opakem FoMO je takzvané JoMO: Joy of Missing Out. Tedy radost z toho, že nám něco uniká. Tak by se dal popsat zdravý přístup k informacím na internetu a působení na sociálních sítích.

FoMO ve službách obchodu

Je zajímavé, že termín FoMO často skloňují i lidé, kteří se zabývají obchodováním. Tam totiž strach z promeškání funguje velmi často. Například obchodníci na burze se bojí, že promeškají nějaké výnosné investiční příležitosti. Pokud se však investor nechá až příliš ovlivnit svými emocemi, může to vést k neuváženým výdajům a ztrátám.