Světelná terapie znamená sedět každé ráno půl hodiny až tři čtvrtě hodiny před lampou, která svítí intenzitou 10 000 luxů. Tak ji testovaly dvě kanadské studie, na které se obor odvolává nejčastěji, a tak ji popisuje i americký institut duševního zdraví NIMH. U sezónní deprese, tedy deprese, která se vrací na podzim a v zimě a na jaře odezní, má léčba světlem oporu v téměř dvou desítkách randomizovaných studií.
Účinek je ale spíš mírný. Meta-analýza 19 studií ukázala měřitelné zlepšení a zároveň upozornila na slabší kvalitu pokusů. V kanadské studii s 96 lidmi se výsledky lampy a antidepresiva fluoxetinu statisticky nelišily. Rozhoduje intenzita, čas a barva světla, a obyčejné osvětlení bytu ani kanceláře nesplní hned tu první podmínku.
Kolik lidí má sezónní depresi
Meta-analýza z roku 2025 shrnula 24 průzkumů s 32 866 lidmi po celém světě. Sezónní depresi podle dotazníku mělo v průměru 5 % lidí a dalších zhruba 9 % mělo mírnější, takzvanou podprahovou formu. Čím dál od rovníku, tím byl výskyt vyšší.
Dotazník je ale jen orientační, Cochranův přehled uvádí výskyt 1,5 až 9 % podle zeměpisné šířky. Ne každá podzimní únava je deprese. Kdo má v listopadu jen horší náladu, najde obecné rady ve starším článku o podzimních depresích. Když ale smutek, ztráta zájmu nebo poruchy spánku trvají týdny a narušují práci a vztahy, patří to k lékaři.
Proč běžné světlo nestačí
Lux je jednotka osvětlení, tedy toho, kolik světla dopadá na plochu, v tomto případě do očí. Meta-analýza z roku 2020 zahrnula studie, které jako aktivní léčbu používaly aspoň 1 000 luxů. Placebem bylo tlumené světlo do 400 luxů, ve studii Can-SAD dokonce lampa se 100 luxy.
Kolik světla lidé přes den opravdu dostávají, změřili Dánové. Na 55. rovnoběžce dali 509 lidem na týden osobní měřič světla. U lidí, kteří pracovali uvnitř, průměrná expozice v pracovní době v zimě nikdy nepřekročila 1 000 luxů, v létě jen občas. Lidé pracující venku se v zimě nad tuto hranici většinou dostali.

Podobné měření z Česka chybí. Česko leží jižněji než Dánsko, kdo ale celý den sedí uvnitř a ven chodí za tmy, dostává v zimě světla také málo. Proto se na léčbu používají speciální lampy, ne stropní světlo. Se zimním sluncem souvisí i vitamin D a jeho tvorba v kůži, to je ale jiný mechanismus než u lampy, která působí přes oči.
Co ukazují studie u sezónní deprese
Meta-analýza z roku 2020 zahrnula 19 randomizovaných studií. Jasné světlo zlepšilo příznaky deprese víc než placebo. Standardizovaný rozdíl, tedy velikost efektu přepočtená tak, aby šly srovnat různé dotazníky, vyšel 0,37. To se v medicíně považuje za mírný efekt. Pravděpodobnost, že člověk na léčbu odpoví, tedy že se mu příznaky obvykle aspoň o polovinu zlepší, byla se světlem asi o 42 % vyšší.
Autoři zároveň přiznávají limity. Studie byly malé až střední, lišily se postupem a měly střední až vysoké riziko zkreslení. Placebo se u světla navíc těžko skrývá, protože každý vidí, jestli lampa svítí jasně, nebo slabě. Proto má velkou váhu srovnání s lékem.
Lampa proti antidepresivu
Kanadská studie Can-SAD probíhala ve čtyřech centrech tři zimy. Devadesát šest lidí se sezónní depresí dostalo na osm týdnů buď lampu s 10 000 luxy na 30 minut ráno a k tomu tabletu bez účinné látky, nebo slabou lampu se 100 luxy a antidepresivum fluoxetin v dávce 20 mg.
Na léčbu odpovědělo 67 % lidí v obou skupinách. Do remise, tedy do stavu s minimem příznaků, se dostalo 50 % se světlem a 54 % s lékem. Dodatečná analýza ukázala větší zlepšení se světlem po prvním týdnu, v dalších týdnech už rozdíl nebyl. Lék častěji způsoboval neklid, poruchy spánku a bušení srdce, celkový počet nežádoucích účinků byl ale podobný.
Studie neměla skupinu, která by dostala placebo lampu i placebo tabletu. Neukazuje proto, kolik zlepšení přinesl samotný čas, a to, že se skupiny nelišily, ještě neznamená, že jsou obě léčby stejně účinné. Souhrn sedmi srovnávacích studií s 397 lidmi z roku 2019, se sezónní i nesezónní depresí, také nenašel průkazný rozdíl mezi světlem a antidepresivem. Kombinace obojího vyšla lépe než samotný lék.
Funguje světlo i u deprese mimo zimu?
Druhá kanadská studie z roku 2016 testovala 122 dospělých s aspoň středně těžkou depresí, která se sezónou nesouvisela. Osm týdnů dostávali buď lampu, nebo fluoxetin, nebo obojí, nebo placebo ve formě vypnutého ionizátoru vzduchu a tablety bez účinné látky.
V hlavním ukazateli, tedy ve zlepšení skóre deprese, porazilo placebo samotné světlo i kombinace, samotný fluoxetin ne. Do remise se dostalo 30 % lidí s placebem, 19 % s fluoxetinem, 44 % se světlem a 59 % s kombinací. Průkazný rozdíl proti placebu v remisi ale vyšel jen u kombinace. Skupiny měly 29 až 32 lidí, takže z jedné studie nejde usuzovat, že lék nefunguje.

Novější meta-analýza v časopise JAMA Psychiatry z roku 2025 shrnula 11 studií s 858 pacienty, ze tří čtvrtin ženami. Světlo v nich bylo doplněk k běžné léčbě. Remisi dosáhlo 41 % lidí se světlem proti 24 % bez něj, odpověď na léčbu 60 % proti 39 %.
Jiné analýzy jsou opatrnější. Meta-analýza 23 studií s 1 120 lidmi z roku 2020 našla u nesezónní deprese mírný až střední efekt a nízkou kvalitu důkazů. Analýza 15 studií z roku 2024 viděla větší efekt v pokusech, kde lidé svítili 60 minut a déle denně, ale stejně tak v pokusech kratších než dva týdny. Jde o souvislosti v podskupinách, ne o přímé srovnání délky svícení.
Čísla z jednotlivých analýz se počítají různě, takže je nejde přímo porovnat. Shodují se v tom, že světlo má u deprese měřitelný efekt, studie jsou ale malé a jejich kvalita kolísá. U nesezónní deprese se testovalo hlavně jako doplněk k léčbě, ne místo ní.
Kdy svítit a jak dlouho
Protokol z kanadských studií je 10 000 luxů na 30 minut denně, ráno. NIMH uvádí 30 až 45 minut, obvykle hned po probuzení, od podzimu do jara. Načasování přitom hraje roli. Studie Termana a kolegů z roku 2001 ukázala, že ranní světlo posouvá vnitřní hodiny dřív a večerní později.
Ve skupině 42 pacientů se hodnocení deprese mezi ranním a večerním světlem nelišilo, lépe ale reagovali ti, kterým ranní světlo hodiny posunulo víc. V rozšířeném vzorku 80 lidí pak fungovalo časně ranní světlo lépe než pozdně ranní nebo večerní. Optimum autoři odhadli zhruba na 2,5 hodiny po středu spánku.
Kdo spí od 23 do 7 hodin, má střed spánku ve 3 hodiny a vypočtené optimum v 5.30, tedy ještě před budíkem. Prakticky to vede k tomu, svítit co nejdřív po probuzení. Večerní jasné světlo posouvá vnitřní hodiny opačným směrem, podobně jako u melatoninu na spaní tak záleží na hodině, ne jen na dávce.

Studie trvaly obvykle dva až osm týdnů. Doporučení mezinárodní společnosti pro bipolární poruchy z roku 2025 počítá se zlepšením za 1 až 2 týdny a s plnou odpovědí za 4 až 6 týdnů a připouští svícení i v poledne, když ráno nejde. Kdo po několika týdnech pravidelného svícení nevidí změnu, měl by to probrat s lékařem a nezvyšovat dávku na vlastní pěst.
Jinou cestu testovala studie z roku 2022 s 62 pacienty. Místo půl hodiny u lampy měli doma velmi jasně osvětlenou místnost aspoň šest hodin denně. Obě skupiny se zlepšily podobně a u osvětlené místnosti platilo, že čím víc luxů, tím větší zlepšení. Šlo ale o první ověření proveditelnosti, ne o důkaz účinnosti.
Bílé, modré, nebo červené světlo
Lampy se prodávají v různých barvách. Síťová meta-analýza z roku 2025, která porovnává více druhů léčby najednou, zahrnula 17 studií se 773 pacienty se sezónní depresí. Nejlépe vyšlo bílé světlo, pak zelené, modré a nakonec červené. Běžná léčba byla účinnější než zelené světlo.
U modrého světla shrnula meta-analýza z roku 2022 devět studií s 347 lidmi se sezónní i nesezónní depresí. Proti neaktivní kontrole, kterou testovaly čtyři z nich, se účinek neprokázal. Od aktivní kontroly se modré světlo také nelišilo, jeho účinnost tedy zůstává neprokázaná. Jak modré světlo večer působí na spánek, rozebírá článek o brýlích proti modrému světlu.

Lampy s červeným světlem na obličej jsou jiný produkt, prodávají se hlavně na pleť. U sezónní deprese vyšlo červené světlo v síťové meta-analýze nejhůř. Co se o něm ví v jiných oblastech, shrnuje článek o červeném světle. Při výběru lampy na sezónní depresi proto hledejte bílé světlo s údajem 10 000 luxů.
Je lampa bezpečná?
Systematický přehled z roku 2017 prošel 43 prací, které sledovaly oči lidí při světelné terapii. Oční potíže, například nepohodlí nebo zhoršené vidění, hlásilo podle studie 0 až 45 % účastníků, bez jasné souvislosti s dávkou. Doklad poškození očí autoři nenašli s jedinou výjimkou. Šlo o člověka, který bral antidepresivum klomipramin zvyšující citlivost na světlo.
Přehled uzavírá, že světelná terapie je pro oči bezpečná u fyzicky zdravých lidí, kteří neberou léky. U nemocných očí a zvýšené citlivosti na světlo je dat málo, riziko tedy není prokázané, ale ani vyloučené. NIMH uvádí, že lampy pro tuto léčbu filtrují UV záření, a lidem s některými očními nemocemi nebo s léky zvyšujícími citlivost na slunce doporučuje léčbu pod dohledem lékaře.
Studie z roku 1999 s 83 pacienty se sezónní depresí sledovala během 10 až 14 dní léčby i další nežádoucí účinky. Nevolnost se objevila u 16 % lidí, neklid u 9 % a bolest hlavy u 8 %, většinou v mírné podobě. U většiny sledovaných potíží jich ale stejně nebo víc během léčby ustoupilo, než nově přibylo. Ranní světlo častěji vyvolávalo přehnanou aktivitu a povznesenou náladu.
Než si lampu koupíte, poraďte se s lékařem v těchto situacích.
- Máte bipolární poruchu. Světlo může vyvolat hypomanii, tedy přehnaně povznesenou a neklidnou náladu.
- Máte nemoc očí, například onemocnění sítnice.
- Berete léky, které zvyšují citlivost na světlo.
- Jste těhotná, nebo jde o dítě či dospívajícího. Citované studie byly s dospělými.
- Máte těžkou depresi nebo myšlenky na sebepoškození. Pak lampa nestačí a pomoc je potřeba hned, při bezprostředním ohrožení na čísle 155 nebo 112, jinak třeba na lince první psychické pomoci 116 123.
Léky na depresi nikdy nevysazujte kvůli lampě bez dohody s lékařem.
U bipolární deprese shrnula meta-analýza z roku 2020 sedm studií s 259 pacienty. Světlo jako doplněk léčby zlepšilo příznaky a zvýšilo podíl lidí, kteří na léčbu odpověděli. V remisi ale rozdíl nevyšel a autoři důkazy označují za pozitivní, ale nepřesvědčivé. Přesmyk do mánie se se světlem neobjevoval častěji, studie však byly malé a riziko nevylučují.
Proto mezinárodní doporučení z roku 2025 radí u bipolární poruchy svítit jen pod dohledem lékaře, s lékem, který chrání před mánií, a začít pozvolna. Například 15 minut denně a každý týden o 15 minut přidat.
Co lampa neumí
Lampa není univerzální prostředek na lepší náladu. Zastřešující přehled 67 systematických přehledů z roku 2023 našel podporu pro sezónní i nesezónní depresi. U ostatních duševních potíží ale studií bylo málo a většinou účinek nepotvrdily.
Neprokázaná je zatím ani prevence. Cochranův přehled z roku 2019 hledal studie, kde by lampa zabránila návratu sezónní deprese u lidí, kteří ji už prodělali. Našel jedinou se 46 lidmi a z ní se závěr udělat nedá. Rozhodnutí, jestli svítit preventivně už od října, tak zůstává na dohodě s lékařem a na vaší preferenci.
Lampa také nenahradí spánek. Co podle studií pomáhá se samotným usínáním, shrnuje článek jak rychle usnout.
Jak lampu vybrat a začít
Z protokolů ve studiích a doporučení NIMH plyne několik praktických pravidel. Nejde o lékařský předpis, ale o to, jak se lampa používala v pokusech, které ukázaly efekt.
- Bílé světlo s 10 000 luxy. Tuto intenzitu používaly obě kanadské studie. Údaj platí jen pro vzdálenost, kterou výrobce uvede, s odstupem intenzita rychle klesá.
- Filtr UV záření. Podle NIMH ho lampy pro tuto léčbu mají.
- Ráno, co nejdřív po probuzení. Třeba během snídaně nebo čtení, s lampou umístěnou podle návodu výrobce.
- 30 až 45 minut denně, od podzimu do jara. Výsledek hodnoťte až po několika týdnech, ne po prvním ránu.
- Večer ne. Večerní světlo posouvá vnitřní hodiny později.
- Při nevolnosti nebo bolesti hlavy zkraťte čas. Při neklidu, nespavosti nebo nezvykle povznesené náladě lampu odložte a ozvěte se lékaři.

Kdo si není jistý, jestli jeho potíže jsou sezónní deprese, nebo jen kratší dny, může lampu probrat s praktickým lékařem nebo psychiatrem. Koupit si ji může každý, diagnózu ale nenahradí.
Kam pokračovat
Doplňky, které se prodávají na náladu a spánek, hodnotí podle síly důkazů suplementační radar.
Kdo řeší hlavně zimní únavu a spánek, najde konkrétní čísla k usínání a k načasování melatoninu v článcích odkázaných výše v textu. U deprese ale platí, že první krok je lékař, ne lampa ani doplněk.
Odkud čísla v článku pocházejí
Nejdůležitější zdroje jsou s odkazem, další použité studie jsou uvedené s číslem PMID.
- Pjrek E a kol. The Efficacy of Light Therapy in the Treatment of Seasonal Affective Disorder, A Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. Psychother Psychosom 2020, PMID 31574513.
- Lam RW a kol. The Can-SAD study, a randomized controlled trial of the effectiveness of light therapy and fluoxetine in patients with winter seasonal affective disorder. Am J Psychiatry 2006, PMID 16648320.
- Menegaz de Almeida A a kol. Bright Light Therapy for Nonseasonal Depressive Disorders, A Systematic Review and Meta-Analysis. JAMA Psychiatry 2025, PMID 39356500.
- NIMH. Seasonal Affective Disorder. National Institute of Mental Health.
- Lam RW a kol. Efficacy of Bright Light Treatment, Fluoxetine, and the Combination in Patients With Nonseasonal Major Depressive Disorder. JAMA Psychiatry 2016, PMID 26580307.
- Terman JS a kol. Circadian time of morning light administration and therapeutic response in winter depression. Arch Gen Psychiatry 2001, PMID 11146760.
- Kim K a kol. Global prevalence of seasonal affective disorder by latitude. J Affect Disord 2025, PMID 40614973.
- Daugaard S a kol. Light Exposure during Days with Night, Outdoor, and Indoor Work. Ann Work Expo Health 2019, PMID 30865270.
- Geoffroy PA a kol. Efficacy of light therapy versus antidepressant drugs, and of the combination versus monotherapy, in major depressive episodes. Sleep Med Rev 2019, PMID 31600678.
- Tao L a kol. Light therapy in non-seasonal depression, An update meta-analysis. Psychiatry Res 2020, PMID 32622169.
- Tong H a kol. The effect of bright light therapy on major depressive disorder. Asian J Psychiatr 2024, PMID 39067131.
- Sandkühler JF a kol. 100,000 lumens to treat seasonal affective disorder, A proof of concept RCT of BROAD light therapy. Depress Anxiety 2022, PMID 35981135.
- Wan Y a kol. Effectiveness of visible light for seasonal affective disorder, A systematic review and network meta-analysis. Medicine 2025, PMID 40629637.
- Do A a kol. Blue-Light Therapy for Seasonal and Non-Seasonal Depression. Can J Psychiatry 2022, PMID 35522196.
- Brouwer A a kol. Light therapy, is it safe for the eyes? Acta Psychiatr Scand 2017, PMID 28891192.
- Terman M, Terman JS. Bright light therapy, side effects and benefits across the symptom spectrum. J Clin Psychiatry 1999, PMID 10584776.
- Lam RW a kol. Light Therapy for Patients With Bipolar Depression. Can J Psychiatry 2020, PMID 31826657.
- Geoffroy PA a kol. Light therapy for bipolar disorders, Clinical recommendations from the ISBD Chronobiology and Chronotherapy Task Force. Dialogues Clin Neurosci 2025, PMID 40705857.
- Reis DJ a kol. Bright light therapy for mental and behavioral illness, A systematic umbrella review. Chronobiol Int 2023, PMID 36369785.
- Nussbaumer-Streit B a kol. Light therapy for preventing seasonal affective disorder. Cochrane Database Syst Rev 2019, PMID 30883670.
Text má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření u lékaře. Pokud máte příznaky deprese, obraťte se na praktického lékaře nebo psychiatra.
