Posilování 90 až 119 minut týdně souviselo v americké studii se 147 374 lidmi s o 13 % nižším rizikem úmrtí než žádné posilování. Nad dvě hodiny týdně se riziko už dál nesnižovalo. Studii publikoval v roce 2026 British Journal of Sports Medicine a část účastníků sledovala až 30 let.
Dvě hodiny týdně jsou tedy podle těchto dat bod, kde se přínos zastavil, ne povinné minimum. Starší přehledy navíc nacházely nižší riziko už u hodiny týdně nebo u jakéhokoli posilování. Pro každého, kdo silový trénink odkládá kvůli času, je to dobrá zpráva.
Jde ale o pozorování, které ukazuje souvislost. Neprokazuje, že posilování úmrtí přímo brání.
Až třicet let sledování a dotazník každé dva roky
Autoři spojili tři americké kohorty, tedy skupiny lidí, které vědci sledují roky dopředu. Zdravotníky (Health Professionals Follow-up Study, 31 540 mužů) sledovali od roku 1992 do roku 2022. Zdravotní sestry ve dvou studiích Nurses’ Health Study, celkem 115 834 žen, od roku 2002 nebo 2003 do roku 2021. Třicet let tedy platí jen pro muže, u žen to bylo nejvýš devatenáct.
Účastníci na začátku a pak každé dva roky vyplnili ověřený dotazník o tom, kolik minut týdně posilují a kolik se věnují aerobnímu pohybu. Za dobu sledování zemřelo 35 798 z nich, zhruba čtvrtina. Autoři porovnali riziko úmrtí podle dávky posilování a výsledek očistili o aerobní pohyb.
Opakovaný dotazník je silná stránka studie. Změna návyků v průběhu let se tak promítla do výpočtu. Slabina? Dotazník neříká, jaké cviky lidé dělali ani s jakou zátěží.

Nad dvě hodiny týdně se riziko už nesnižovalo
U 90 až 119 minut posilování týdně bylo riziko úmrtí z jakékoli příčiny o 13 % nižší než u lidí, kteří neposilovali. Úmrtí na nemoci srdce a cév bylo o 19 % méně a úmrtí na nemoci nervového systému o 27 % méně. Nad 120 minut týdně studie žádný další přínos nenašla. Autoři píší, že nejnižší riziko se kolem dvou hodin ustálilo.
Zvláštně vyšla rakovina. Nižší riziko úmrtí na ni se ukázalo jen u menších dávek, o 9 % u 1 až 29 minut a o 12 % u 30 až 59 minut týdně. U celkové úmrtnosti abstrakt čísla pro tyto malé dávky neuvádí.
Podobný vzorec našla starší meta-analýza dvanácti observačních studií. Kdo posiloval dvakrát týdně a víc, měl o 19 % nižší úmrtnost na rakovinu než ten, kdo posiloval méně často. Podle délky tréninku ale vyšly nevýznamně jak dávky do 59 minut, tak 60 minut a víc. Proč, zatím nikdo neví.

Posilování a aerobní pohyb se sčítají, ale ne donekonečna
Velmi nízké riziko měli lidé, kteří kombinovali hodně aerobního pohybu s posilováním. Při 30 až 45 MET hodinách aerobní aktivity týdně a 60 až 119 minutách posilování bylo o 45 % nižší než u lidí s malým aerobním pohybem, kteří neposilovali. MET hodina je jednotka výdeje energie, která sčítá délku a náročnost pohybu.
Stejně nízké riziko, o 42 až 47 % nižší, ale měli i lidé s 45 MET hodinami aerobního pohybu týdně a víc, ať posilovali, nebo ne. Takovou dávku má málokdo. U nižších úrovní aerobního pohybu souviselo posilování podle autorů s dalším snížením rizika.

Americká studie NIH-AARP s 216 339 lidmi kolem sedmdesáti let tenhle obraz doplnila. Posilovala jen čtvrtina z nich. U lidí bez jakéhokoli aerobního pohybu nesouviselo posilování s nižším rizikem vůbec.
Kolik chůze denně dává smysl, rozebírá článek kolik kroků denně. Pokud stihnete pohyb jen o víkendu, podívejte se na článek o víkendových sportovcích.
Co si z toho vzít, když dnes neposilujete vůbec
Představte si modelovou situaci. Petra, 45 let, chodí denně pěšky do práce a jednou týdně plave, ale činky nikdy nedržela. Chůzi a plavání už má. Posilování jí v týdnu chybí úplně, a právě u lidí s běžnou dávkou aerobního pohybu bylo posilování ve studii spojené s dalším poklesem rizika.
Na první měsíc stačí dvakrát týdně dvacet minut doma s vlastní vahou nebo s odporovou gumou. Proč dvakrát? Meta-analýza deseti pokusů ukázala, že trénink každé svalové skupiny dvakrát týdně přidal víc svalů než jednou týdně při stejném objemu práce. WHO doporučuje pravidelné posilování ve všech věkových skupinách.
Síť 178 randomizovaných studií v BJSM z roku 2023 zjistila, že sílu přidá jakýkoli rozumný silový program. Nejvíc vyšla těžší zátěž nad 80 % maxima s více sériemi třikrát týdně. Objem svalů rostl podobně u všech programů. Meta-regrese z roku 2026, převážně na mladých mužích, doplnila, že síla roste s počtem tréninků i sérií, ale čím dál pomaleji.
Orientační zásady pro začátek:
- Dva tréninky týdně, později tři. Mezi nimi den pauzy.
- Celé tělo v každém tréninku. Dřep, výpad, klik o stůl, přítah gumy a plank pokryjí nohy, hrudník, záda i střed těla.
- Poslední opakování mají být těžká. Série končí, když byste se dvěma dalšími opakováními už ztratili techniku.
- Zátěž přidávejte postupně. Když zvládnete 15 opakování s rezervou, ztěžte cvik nebo přidejte sérii.
- Myslete na bílkoviny. Kolik jich při cvičení potřebujete, rozebírá článek kolik bílkovin denně.
Po prvních trénincích se často objeví svalová horečka. Pokud ale bolí kloub nebo bolest s dalšími dny sílí, cvik vynechte. Víc v článku o svalové horečce. Jak cviky rozdělit do dnů, ukazuje článek kolikrát týdně cvičit.

Kdy se nejdřív poradit s lékařem. Máte nemoc srdce nebo neléčený vysoký tlak, jste po operaci či úrazu pohybového aparátu, máte pokročilou osteoporózu nebo jste těhotná? Proberte rozsah posilování nejdřív s lékařem nebo fyzioterapeutem. Když se při cvičení objeví bolest na hrudi nebo dušnost, přestaňte.
Proč jiné studie vycházejí na hodinu týdně?
Protože počítají s jinými lidmi a jinými otázkami. Meta-analýza v American Journal of Preventive Medicine z roku 2022 našla v šesti studiích u jakéhokoli posilování o 15 % nižší riziko úmrtí. Dávková analýza čtyř studií ukázala největší rozdíl, o 27 %, kolem 60 minut týdně, při vyšších dávkách se zmenšoval.
Přehled šestnácti kohortových studií v BJSM ze stejného roku popsal křivku ve tvaru J s nejnižším rizikem u 30 až 60 minut týdně. Studie NIH-AARP našla u jakéhokoli posilování riziko nižší o 6 % a s delším časem už jen nepatrný přírůstek.

Nová studie posunula hranici na zhruba dvě hodiny a zmenšení přínosu při vyšších dávkách nenašla. Roli může hrát opakovaný dotazník, který lépe zachytí dlouhodobé návyky. Všechny čtyři práce spojují posilování s nižším rizikem. Kde leží strop, se liší o desítky minut.
Prakticky z toho plyne jednoduchá věc. Hodina až dvě týdně je pásmo, ve kterém se studie potkávají.
Ze studie neplyne příčina a demenci neměřila
Observační studie ukazuje, že lidé, kteří posilují, umírají méně často. Nedokáže, že je posilování chrání. Kdo chodí cvičit, může se lišit i jinak, třeba víc spí, méně kouří nebo je zdravější už na začátku. Autoři výsledky o řadu takových faktorů očistili, ale ne o všechny. Účastníci navíc byli američtí zdravotníci a sestry, ze tří čtvrtin ženy.
Některé české weby napsaly, že posilování snižuje riziko demence o 27 %. To studie netvrdí. Těch 27 % se týká úmrtí na nemoci nervového systému, ne výskytu demence. Jiné články píšou, že posilování život „prokazatelně“ prodlužuje. Na to data nestačí.
Studie z JAMA Network Open z roku 2026 změřila u 5 472 žen ve věku 63 až 99 let sílu stisku ruky a čas pěti vstávání ze židle. Nejsilnější čtvrtina měla o 30 % nižší riziko úmrtí než nejslabší, i po zohlednění pohybu měřeného akcelerometrem.
Ani tahle práce nedokazuje účinek tréninku. Slabost může být i projevem nemoci, která život zkracuje. Co silový trénink dělá s kostmi, metabolismem a pohyblivostí, shrnuje článek činky jako recept na mládí.
Kam pokračovat
Chůzi s holemi jako aerobní doplněk k posilování rozebírá článek o nordic walkingu.
Odkud čísla v článku pocházejí
- Zhang Y a kol. Long-term resistance training with all-cause and cause-specific mortality. Br J Sports Med 2026.
- LaMonte MJ a kol. Muscular strength and mortality in women aged 63 to 99 years. JAMA Netw Open 2026.
- Shailendra P a kol. Resistance training and mortality risk, a systematic review and meta-analysis. Am J Prev Med 2022.
- Momma H a kol. Muscle-strengthening activities are associated with lower risk and mortality in major non-communicable diseases. Br J Sports Med 2022, PMID 35228201.
- Nascimento W a kol. Muscle-strengthening activities and cancer incidence and mortality. Int J Behav Nutr Phys Act 2021, PMID 34051796.
- Shailendra P a kol. Weight training and risk of all-cause, cardiovascular disease and cancer mortality among older adults. Int J Epidemiol 2024, PMID 38831478.
- Schoenfeld BJ a kol. Effects of resistance training frequency on measures of muscle hypertrophy. Sports Med 2016, PMID 27102172.
- Currier BS a kol. Resistance training prescription for muscle strength and hypertrophy in healthy adults. Br J Sports Med 2023, PMID 37414459.
- Pelland JC a kol. The resistance training dose response. Sports Med 2026, PMID 41343037.
- Bull FC a kol. World Health Organization 2020 guidelines on physical activity and sedentary behaviour. Br J Sports Med 2020.
Text má informativní charakter a nenahrazuje radu lékaře.
